Jediné známé informace o bitvě pochází ze starších textů ''Starých letopisů českých'', z nichž je považován za nejspolehlivější rukopis E, jenž pochází z poloviny [[15. století]]. Historik [[František Palacký]] se domníval, že předlohou pro tento záznam byla ztracená ''Kronika'' Matyáše Loudy z Chlumčan († 1460), který byl v době události přítomen v Plzni.<ref>{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | titul = Ze starých letopisů českých | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1980 | strany = 465 | isbn = <!--neuvedeno--> | poznámka = [Dále jen: ''Ze starých letopisů českých'']}}</ref><ref name="Macek, 24" />{{citát|Když jednou Žižka vytáhl z Plzně k Nekměři s necelými třemi sty pěších a sedmi vozy, na kterých vezl zařízení k boření zdí (hady), dostihl ho na cestě pan Bohuslav, který měl měl přes dva tisíce jízdných i pěších. A tak zaútočil na Žižku s jízdním houfem a myslel, že je všechny na hlavu potře. Ale Žižka odrazil ho od vozů a zabil Hynka z Nekměře. Pak táhl dál svou cestou a tu noc pobořil tři opevněné tvrze.|Ze starých letopisů českých<ref>Ze starých letopisů českých, s. 62.</ref>|}} Z těchto vět je patrné, že na straně landfrýdu se boje účastnila pouze jízda, která tvořila první útočný sled. Pěchota do boje pravděpodobně nezasáhla a ustoupila spolu s odraženými šlechtici. Vzhledem k tomu, že husité po bitvě pokračovali v nájezdu a nebyli znova napadeni, se někteří historici domnívají, že ztráty mezi muži Bohuslava ze Švamberka byly značné.<ref name="Macek, 24" /> O tom jakou vozovou formaci Jan Žižka pro defenzivní účely zvolil, se opět lze jen dohadovat. Pravděpodobně neměl dost vozů na uzavřený kruh, dá se tedy uvažovat o půlkruhu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lenková | jméno = Jitka | odkaz na autora = Jitka Lenková | příjmení2 = Pavlík | jméno2 = Václav | odkaz na autora2 = Václav Pavlík | titul = Nejdůležitější bitvy v českých dějinách | vydání = 1 | vydavatel = Alpress | místo = Frýdek-Místek | rok = 2007 | strany = 110 | isbn = 978-80-7362-470-5}}</ref>
