Johann Fabri: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění v infoboxu |
doplnění v infoboxu, doplnění obrázku |
||
Řádek 29:
|váha =
|období = v letech [[1534]]–[[1541]]<br>[[Seznam proboštů litoměřické kapituly|38. probošt litoměřický]];<br>v letech [[1530]]-[[1541]]<br>[[seznam vídeňských administrátorů, biskupů a arcibiskupů|biskup vídeňský]]
|předchůdce = ve funkci litoměřického probošta:<br>[[Jan Žák (probošt)|Jan Žák]];<br>ve funkci vídeňského biskupa:<br>[[Johann von Revellis]]
|následovník = ve funkci litoměřického probošta:<br>[[Jan Horák-Hasenberger]];<br>ve funkci vídeňského biskupa:<br>[[Friedrich Nausea]]
|strana =
|představenstva =
Řádek 63:
== Církevní úřady ==
[[Soubor:COA bishop DE Heigerlin-Faber Johann.png|thumb|200px|left|[[Biskup]]ský [[erb]] Johanna Fabriho.]]
Arcivévoda [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand Habsburský]], pozdější císař Ferdinand I. ([[1531]]), si Jana Fabriho zvolil pro svůj dvůr. Fabri se stal jeho zpovědníkem a členem rady. Byl pověřován také důležitými jednáním. Roku [[1528]] se s císařským dvorem přestěhoval do Vídně, kde vystupoval opět proti rostoucímu luterství. Brzy byl jmenován proboštem v uherském Budíně a stal se i koadjuktorem biskupa Dietricha na Vídeňském Novém Městě. Již roku [[1530]] se sám stal vídeňsko-novoměstským biskupem. Vídeň byla tehdy ve velmi neutěšeném stavu, protože Turci ve městě vypálili zejména kostely, fary a jejich dvory, a tak Fabri psal: „jsem biskupem bez duchovních“. Císař mu chtěl jeho situaci ulehčit, a proto jej jmenoval roku [[1531]] pražským kanovníkem a [[arcijáhen|arcijáhnem]].
| |||