Francouzská cizinecká legie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m image
Řádek 1:
[[File:053 French Foreign Legion.JPG|thumb|right|Legionář se zajatým rebelem, [[Pobřeží Slonoviny]], 10. srpna 2004.]]
'''Francouzská cizinecká legie''' ({{Vjazyce|fr}}: {{Cizojazyčně|fr|Légion étrangère}}) je elitní jednotka [[Armáda Francie|francouzské armády]] založená v roce [[1831]]. Byla založena jako jednotka zahraničních dobrovolníků, protože cizincům byla po [[červnová revoluce|červnové revoluci]] v roce [[1830]] zakázána účast v regulérních jednotkách francouzské armády.
 
Původně byla založena k ochraně [[Francouzské kolonie|francouzského koloniálního panství]], ale účastnila se i evropských válek ([[prusko-francouzská válka]], obě světové války). Po jeho rozpadu v šedesátých letech byla její existence ohrožena, ale v současnosti se Legie z této krize dostala a jednotky Cizinecké legie v devadesátých letech 20. století sloužily v mírových silách [[Organizace spojených národů|OSN]] v [[Občanská válka v Jugoslávii|bývalé Jugoslávii]] či za [[válka v Zálivu|první války v Perském zálivu (1990-1991)]].
 
Poté co legionář úspěšně odsloužil v Cizinecké legii minimálně tři roky, může požádat o francouzské [[státní občanství]]. Musí sloužit pod svým skutečným jménem a musí sloužit se „ctí a věrností“. Legionář, který byl zraněn v bitvě může zažádat o francouzské občanství, v souladu se slavným heslem Cizinecké legie - „Francouzem se legionář stává nikoliv krví přijatou, ale krví obětovanou“ - „Etranger devenu fils de France non par le sang reçu, mais par le sang versé“.
[[Soubor:1970-Legion-sapeur.jpg|thumb|Ženisté ("''sapeurs''") Cizinecké legie tradičně nosili dlouhé vousy]]
[[Soubor:1950-70 - para-légion.jpg|thumb|Uniformy Cizinecké legie za Indočínské války]]
[[Soubor:Mortier2.jpg|thumb|Bitva v [[Kolwezi]], 1978]]
 
== Historie ==
[[Soubor:Free French Foreign Legionnairs.jpg|right|thumb|Útok legionářů v roce 1942 v bitvě o Bir Hakeim]]
[[Soubor:Mortier2.jpg|thumb|Bitva v [[Kolwezi]], 1978]]
Francouzskou cizineckou legii založil 10. března 1831 francouzský král [[Ludvík Filip]] na popud [[Nicolas Jean de Dieu Soult|maršála Soulta]] ve snaze obejít zákon z roku 1830 zakazující přijímat cizince do francouzské armády. Zákon ze dne 09.039. března 1831 povoluje vytváření legie z cizinců ve Francii, a vojenské sbory složené z domorodců a cizinců mimo pevninu za účelem čelit hrozbám mimo království. I přes to se legie zúčastnily téměř všech francouzských válek i na území kontinentální Francie, a to poprvé při [[Prusko-francouzská válka|Francouzko-pruské válce]] (1870-1871).
 
Jedním z účelů legie bylo odstranit rušivé prvky ze společnosti a využít je v boji proti nepřátelům Francie. V jejích řadách byli vrazi, uprchlí vězni, žebráci, obyčejní zločinci, ale také nežádoucí přistěhovalci a odpůrci režimu. Legionářem se mohl stát kdokoli ve věku 17-40 let. Základ legie tvořili žoldáci z řad [[Švýcarská garda|švýcarské gardy]], [[Němci]], [[Španělé]], [[Portugalci]], [[Italové]], [[Belgičané]], [[Holanďané]] a [[Poláci]].
Francouzskou cizineckou legii založil 10. března 1831 francouzský král [[Ludvík Filip]] na popud [[Nicolas Jean de Dieu Soult|maršála Soulta]] ve snaze obejít zákon z roku 1830 zakazující přijímat cizince do francouzské armády. Zákon ze dne 09.03.1831 povoluje vytváření legie z cizinců ve Francii, a vojenské sbory složené z domorodců a cizinců mimo pevninu za účelem čelit hrozbám mimo království. I přes to se legie zúčastnily téměř všech francouzských válek i na území kontinentální Francie, a to poprvé při [[Prusko-francouzská válka|Francouzko-pruské válce]] (1870-1871).
 
Jedním z účelů legie bylo odstranit rušivé prvky ze společnosti a využít je v boji proti nepřátelům Francie. V jejích řadách byli vrazi, uprchlí vězni, žebráci, obyčejní zločinci, ale také nežádoucí přistěhovalci a odpůrci režimu. Legionářem se mohl stát kdokoli ve věku 17-40 let. Základ legie tvořili žoldáci z řad [[Švýcarská garda|švýcarské gardy]], Němci, Španělé, Portugalci, Italové, Belgičané, Holanďané a Poláci.
 
Na konci roku 1831 byla legie poslána do [[Alžírsko|Alžírska]], s cílem rychle doplnit a posílit tzv. "Armée d'Afrique" jenž měla chránit a rozšiřovat francouzskou koloniální říši. Právě Alžírsko se stalo na 130 let domovem legie a výrazně přispělo k jejímu charakteru. První legionáři to v Alžírsku neměli snadné. Byli špatně vycvičeni i vystrojeni, měli velice nízký či dokonce žádný žold a byli posíláni na ty nejhorší úkoly. Připočteme-li k těmto špatným životním podmínkám těžké ztráty, je více než jasné, že morálka legionářů nebyla zrovna vysoká. Navíc důvody ke vstupu do legie byly většinou hmotná nouze nebo skrývaní se před zákonem spíše než vlastenectví, a tak se dezerce stala zásadním problémem demotivovaného mužstva. Za tímto účelem byla v legii zřízena mnohem přísnější disciplína než byla obvyklá u pravidelné francouzské armády.
 
V roce 1835 byla legie vržena do španělské občanské války. Po skončení války v roce 1838 byla legie rozpuštěna, ale brzy na to vznikla „Nová legie“. V druhé polovině 19. století už působila legie takřka na celém světě, všude tam kde měla Francie své koloniální zájmy. Zasáhla do bojů například na [[Krymská válka|Krymu]] (1854-1856), v Itálii (1859) nebo dokonce v [[Francouzská intervence v Mexiku|Mexiku]] (1863 - 1867) a v mnoha dalších konfliktech v různých částech světa. Legionáři bojovali v obou světových válkách a to převážně v severní [[Afrika|Africe]]. Po kapitulaci Německa za [[Druhá světová válka|Druhé světové války]] se k legii přidalo spousta příslušníků [[Wehrmacht]]u a možná i [[Schutzstaffel|SS]]<ref>Par Le Sang Versé - La Légion Étrangère En Indochine, Paul Bonnecarrere, Publisher: Fayard (1968), ASIN: B000JVBNI8</ref>, kteří by jinak čelili soudu za válečné zločiny. V letech 1946–1954 se legie účastnila tažení v [[Indočínská válka|Indočíně]] kde byla poražena jednotkami [[Viet Minh]]u v obrovské bitvě u [[Bitva u Dien Bien Phu|Dien Bien Phu]]. Zanedlouho byla legie opět povolána do další válečné činnosti, tentokrát znovu do [[Alžírská válka|Alžírska]], ze kterého bylo roku 1962 definitivně stažena. Dnes zůstává cizinecká legie důležitou součástí francouzské armády, která přežila tři republiky, [[Druhé Francouzské císařství]], dvě světové války, zrušení [[Všeobecná branná povinnost|všeobecné branné povinnosti]], demontáž francouzské koloniální říše a i ztrátu své dlouholeté základny v Alžírsku.
 
== Složení cizinecké legie ==
[[File:Insignes de la légion étrangère.pdf|thumb|right|Insignie regimentů cizinecké legie]]
 
V minulosti útvary Legie nebyly dislokovány v kontinentální Francii s jedinou výjimkou válečných časů. Do roku 1962 sídlilo velitelství Cizinecké legie v [[Sidi-Bel-Abbès]] v [[Alžírsko|Alžírsku]]. V současnosti jsou některé jednotky dislokovány na [[korsika|Korsice]] a v zámořských územích Francie, další jednotky se nachází na jihu Francie. Velitelství legie se nachází v jihofrancouzském [[Aubagne]], nedaleko [[Marseille]].
 
Řádek 77 ⟶ 76:
* „Honneur et Fidélité“ (Čest a věrnost)
* „Marche ou crève“ (Šlapej nebo chcípni (padni), neoficiální)
 
== Galerie ==
<gallery>
[[Soubor:1970-Legion-sapeur.jpg|thumb|Ženisté ("''sapeurs''") Cizinecké legie tradičně nosili dlouhé vousy]]
[[Soubor:1950-70 - para-légion.jpg|thumb|Uniformy Cizinecké legie za Indočínské války]]
File:Légion Étrangère 1852.png|''Légion Étrangère'' v roce 1852
</gallery>
 
== Reference ==