Jan z Rabštejna: Porovnání verzí

Jan mladší Pluh z Rabštejna se rozhodl pro stav duchovní a po [[Svěcení|vysvěcení]] získal nejprve faru v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]]. Dále začal studovat v Římě[[Řím]]ě, kde se stal doktorem práv (některé prameny uvádějí v ''Bonnonii'', tedy [[Bologna]]), apoštolským protonotářem a kanovníkem[[kanovník]]em u [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|sv. Víta]]. Litoměřickým proboštem jej jmenoval papež v roce [[1447]], protože jeho předchůdce [[Jakub z Nymburka]] v Římě zemřel. Podle tehdejších církevně právních předpisů náleželo jmenování litoměřického probošta za těchto okolností přímo papeži. Jeho bratr Prokop z Rabštejna byl v letech [[1453]]-[[1463]] nejvyšším kancléřem a oddaným stoupencem krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Měl přímý vztah k [[Pius II.|Aeneáši Sylviovi Piccolominimu]], s nímž vyjednával přípravy k [[Basilejsko-ferrarsko-florentský koncil|basilejskému koncilu]], za jehož přípravu byl odměněn.

Protože litoměřický probošt Jan Pluh z Rabštejna toužil po dalším vzdělávání i hodnostech, rezignoval před slavnostní korunovací krále Ladislava ([[28. říjen|28. října]] [[1453]]) na litoměřické proboštství a přešel jako jmenovaný probošt na Vyšehrad. Jako tamní probošt se více věnoval svým humanistickým cílům. Král Jiří z Poděbrad ho pro jeho schopnosti posílal na důležitá diplomatická jednání. Roku [[1459]] jel s poselstvím do Říma k papeži. Patřil ke straně mírných. Za své služby byl povýšen do panského stavu roku [[1463]]. V roce [[1473]] byl od krále pověřen důležitým jednáním ve Slezsku ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]], ale 19. listopadu téhož roku náhle v uherském [[Budín (Budapešť)|Budíně]] zemřel. Jan Pluh byl jako vyšehradský probošt posledním českým kancléřem, který byl podle staré přemyslovské tradice duchovním. Jeho nástupcem ve funkci kancléře se stal jeho bratr [[Prokop z Rabštejna]], ale ten byl již laikem.