Ulrich Beck: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava formátu
wikipedizace referencí, +odkaz na překlad
Řádek 1:
{{wikifikovat}}
[[Soubor:Beck,Ulrich 2007.jpg|thumb|Ulrich Beck (2007)]]
'''Ulrich Beck''' (* [[15. květen|15. května]] [[1944]], [[Słupsk]], [[Polsko]]) je [[Německo|německý]] sociolog. Do července [[2009]] přednášel jako profesor sociologie na Univerzitě Ludwiga-Maximiliana v Mnichově.<ref>[http://www.nzz.ch/nachrichten/kultur/aktuell/soziologischer_kosmopolit_1.3216636.html NZZ.cz]</ref> Je hostujícím profesorem na [[London School of Economics and Political Science]].
 
== Život ==
Řádek 11:
Beck je z národohospodářského hlediska zastáncem stanovení nových priorit: Vzhledem k tomu, že vlivem automatizace již nelze dosáhnout úplné zaměstnanosti, národní řešení jsou nerealizovatelná a „neoliberální medicína“ neúčinkuje, budou státy nuceny garantovat základní příjem a umožnit tak ve větší míře občansko-společenskou práci. Takovéto řešení bude ovšem uskutečnitelné jen tehdy, podaří-li se na evropské nebo – v optimálním případě – na různých nadnárodních úrovních prosadit jednotné hospodářské a sociální standardy. Jen tehdy bude možné, aby jako protipól nadnárodních koncernů byly vytvořeny nadnárodní státy, jež by kontrolovaly jejich činnost a omezovaly jejich moc.
 
Svět se stal společností rizika (''Weltrisikogesellschaft''). Jedním z aspektů, které tento proces pomáhají ozřejmit, je kosmopolitní vědomí společného ohrožení terorismem. Beck je přesvědčen, že bez vybudování mezinárodních právních a soudních instancí nelze v budoucnu dospět k mírovému řešení nadnárodních konfliktů. Nazývá to právním pacifismem (''Rechtspazifismus'').[2]<ref>Beck 1997, S. 225</ref>
 
== Kritika ==
Řádek 23:
 
''„Spor o myšlenku individualizace je stejně starý jako tato myšlenka sama. Řekněme si hned na začátku: neočekávejme, že bude touto knihou uzavřen. K tomu je tato myšlenka, jak kritici správně poznamenávají, příliš proměnlivá. V diskusi nalezneme téměř stejný počet výkladů, kolik je souhlasných a nesouhlasných hlasů. Na druhé straně jsem opravdu přesvědčen, že tato teze – a zejména rozmanité pokusy produktivně z ní těžit – je pro německou sociologii velmi inspirativní a ponese i v budoucnu plody.“
– Ulrich Beck/Peter Sopp''[3]<ref>Beck, Sopp (Hgg.) ''Individualisierung und Integration'', Opladen 1997, S. 9</ref>
 
Kritikové tuto Beckovu repliku hodnotí jako nezávaznou povrchní odpověď podle zásady „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. Podle nich je nedostatkem to, že jak nejednoznačnost teze individualizace, tak i množství jejích interpretací, nepoukazují k platnosti výchozí teze, ale spíše jen názorně předvádějí základní problematiku. Navíc mnoho let trvající široká diskuse o této nejasně definované myšlenky brání rozvoji realistické sociologie současnosti.{{zdroj?}}
 
=== K modernizaci ===
Teze reflexivní modernizace (''reflexive Modernisierung''[4]<ref>Ulrich Beck, ''Reflexive Modernisierung - Eine Debatte'' (1996, spolu s Anthony Giddensem a Scottem Lashem)</ref>) jen okrajově bere zřetel na národní socialismus první poloviny 20. století. Beck to pojmenovává lapidárně jako „přelom moderny“ resp. jako „antimodernu v moderně“.[5]<ref>Ulrich Becks Antwort in der Vorlesung Sozialstruktur der Bundesrepublik Deutschland im Sommersemester 2005 an der Ludwig-Maximilians-Universität München auf die Frage eines Studenten, wie die 13 Jahre Nationalsozialismus in die Theorie reflexiver Modernisierung passten.</ref>
 
=== K politice zaměstnanosti a základnímu příjmu ===
Řádek 56:
 
== Prameny ==
{{Překlad|jazyk=de|článek=Ulrich Beck|revize=65034730}}
1. ↑ http://www.nzz.ch/nachrichten/kultur/aktuell/soziologischer_kosmopolit_1.3216636.html<br />
<references />
2. ↑ Beck 1997, S. 225<br />
3. ↑ Beck, Sopp (Hgg.) ''Individualisierung und Integration'', Opladen 1997, S. 9<br />
4. ↑ Ulrich Beck, ''Reflexive Modernisierung - Eine Debatte'' (1996, spou s Anthony Giddensem a Scottem Lashem)<br />
5. ↑ Ulrich Becks Antwort in der Vorlesung Sozialstruktur der Bundesrepublik Deutschland im Sommersemester 2005 an der Ludwig-Maximilians-Universität München auf die Frage eines Studenten, wie die 13 Jahre Nationalsozialismus in die Theorie reflexiver Modernisierung passten.<br />
6. ↑ ''„Gott ist gefährlich“'' Ulrich Beck mit fünf Thesen zur Religion in der Zeit vom 19. Dezember 2007
 
{{DEFAULTSORT:Beck, Ulrich}}