Schwarzenberský palác v Praze: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ navbox, drobnosti |
+ malý doplněk |
||
Řádek 25:
Dnes [[křídlo (architektura)|trojkřídlá]] budova byla postavená mezi lety [[1545]]-[[1567]] pod vedením [[Agostino Galli|Agostina Galliho]] (zvaného též Augustin Vlach), jako [[městský palác]] [[Jan mladší Popel z Lobkovic|Jana mladšího Popela z Lobkovic]] na spáleništi několika středověkých domů. Jedná se o výraznou, a také poměrně ranou [[Renesance|renesanční]] stavbu, jejíž fasády jsou řešeny pomocí bohatě utvářeného [[Sgrafito|sgrafitového]] dekoru. Charakteristické je použití mohutných, z větší části podvojných oken s tesanými renesančními [[Ostění|ostěními]], mohutné [[Lunetová římsa|lunetové římsy]] i etážových, bohatě členěných a zdobených renesančních [[Štít (architektura)|štítů]]. V interiérech se dochovaly cenné renesanční nástěnné malby z doby kolem roku 1580.
Roku [[1590]] získal palác [[Jiří Popel z Lobkovic]], jemuž byl roku [[1594]], spolu s celým majetkem, zkonfiskován pro urážku majestátu. [[Rudolf II.]] poté palác vyměnil s [[Petr Vok z Rožmberka|Petrem Vokem z Rožmberka]] za nedaleký [[Rožmberský palác|palác Rožmberský]]. V pobělohorském období byl palác opět zkonfiskován a [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] jej věnoval [[Jan Oldřich z Eggenberka|Janu Oldřichovi z Eggenberka]]. Po vymření rodu
V první čtvrtině [[18. století]] byl palác, především v interiérech, [[Baroko|barokně upraven]], ovšem tyto, zřejmě poměrně výrazné úpravy, značně setřela [[Purismus (architektura)|puristická]] rekonstrukce na konci [[19. století]].
| |||