J. Edgar Hoover: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
kompletní editace
Řádek 1:
[[Soubor:Hoover-JEdgar-LOC.jpg|thumb|J. Edgar Hoover (1961)]]
'''John Edgar Hoover''', ([[1. leden|1. ledna]] [[1895]] – [[2. květen|2. května]] [[1972]]), lépe známý jako '''J. Edgar Hoover''', byl první a nejdéle sloužící ředitel americké agentury [[Federální úřad pro vyšetřování|FBI]]. V jejím čele stanul od jejího založení až do své smrti. Předtím (od roku 1924) vedl předchůdce FBI – BOI (''Burreau of Investigation'').
 
 
== Kariéra ==
{{Infobox Osoba
|jméno = John Edgar Hoover
|obrázek = Hoover-JEdgar-LOC.jpg
|popiska = J. Edgar Hoover roku 1961
|datum_narození = [[1. leden|1. ledna]] [[1895]]
|místo_narození = {{flagicon|USA}} [[Washington, D.C.]], [[Spojené státy americké|USA]]
|datum_úmrtí = [[2. květen|2. května]] [[1972]] ({{Věk|1895|01|01|1972|5|2}} let)
|místo_úmrtí = {{flagicon|USA}} Washington, D.C., USA
|místo_odpočinku = Kongresní hřbitov, Washington, D.C.
|národnost = Americká
|vzdělání = [[George Washington University]]
|zaměstnavatel = [[Ministerstvo spravedlnosti Spojených států amerických|Ministerstvo spravedlnosti USA]]
|titul = 1. ředitel [[FBI]]
|období = 22. březen 1935 - 2. květen 1972
|předchůdce = ''Úřad ustaven''
|následovník = [[L. Patrick Gray]]
|strana =
|vyznání = [[Presbyteriáni|Presbyterián]]
|rodiče = Dick N. Hoover, Sr.<br /> Anna Marie Scheitlin
|podpis = Hoover signature.png
}}
'''John Edgar Hoover''', ([[1. leden|1. ledna]] [[1895]] – [[2. květen|2. května]] [[1972]]), lépe známý jako '''J. Edgar Hoover''', byl první a nejdéle sloužící ředitel americké agentury [[Federální úřad pro vyšetřování|FBI]]. V jejím čele stanul od jejího založení až do své smrti. Předtím (od roku 1924) vedl předchůdce FBI – BOI (''BurreauBureau of Investigation'').
 
== Biografie ==
[[Soubor:Hoover-JEdgar-LOCHooverJoven.jpg|thumb|left|120px|J. Edgar Hoover (1961)roku 1924]]
=== Mládí ===
Narodil se 1. ledna 1895 ve městě [[Washington, D.C.]] Na střední škole Central High zpíval ve [[sbor]]u, absolvoval vojenský výcvik u záloh a byl členem debatního kroužku. Poté studoval [[Právní věda|právo]] na [[George Washington University]]. Tuto školu roku 1916 úspěšně vystudoval a navíc získal titul [[Master of Laws|LL.M]].
 
=== Kariéra u FBI ===
==== Dělnické nepokoje ====
Po studiích byl zaměstnán na [[Ministerstvo spravedlnosti Spojených států amerických|ministerstvu spravedlnosti USA]], kde převzal vedení sekce registru potenciálních nepřátel státu. Roku 1919 se stal ředitelem Zpravodajské divize (GID) v nově vzniklé Bureau of Investigation - předchůdce FBI. Úřad se měl vypořádat se zvyšující se mírou násilného [[Bolševismus|bolševismu]] a [[Anarchismus|anarchie]], které vedly k dělnickým nepokojům v letech 1919 a 1920. BOI zatýkala radikály, které poté nechala [[Deportace|deportovat]] ze země.
 
Roku 1921 povýšil na zástupce ředitele BOI a v roce 1924 se stal jejím ředitelem. Do úřadu ho jmenoval tehdejší [[prezident]] [[Calvin Coolidge]]. V té době měla BOI 441 agentů. Navíc vytvořil síť spolupracujících lokálních [[šerif]]ů po celých Spojených státech.
 
[[Soubor:Lepke Buchalter and J. Edgar Hoover NYWTS.jpg|thumb|left|160px|Zatčený [[Lepke Buchalter]] a J. Edgar Hoover (okolo 1940)]]
==== Války gangů ====
V 30. letech [[20. století]] i kvůli [[Velká hospodářská krize|velké hospodářské krizi]] se rozšířil počet lupičů, kteří navíc nově využívali samopali a jejich zločiny byly více organizované. Hooverova BOI dostala za úkol vypořádat se s organizovaným zločinem. První velký úspěch přišel při zastřelení proslulého lupiče [[John Dillinger|Johna Dillingera]] zvláštním agentem [[Melvin Purvis|Melvinem Purvisem]]. Další úspěchy brzy následovali při dopadení gangsterů, jakými byli [[Alvin Karpis]] nebo [[Machine Gun Kelly]]. Tyto akce přinesly úřadu nové [[pravomoc]]i, a také v roce 1935 nový název [[Federal Bureau of Investigation]] (FBI).
 
S novými dotacemi Hoover rozšířil svůj úřad. Najmul nové agenty, vytvořil největší registr otisků prstů své doby a založil první policejní vědeckou laboratoř.
 
==== Vyšetřování radikálů ====
Po oslabení organizovaného zločinu se znovu soustředil na politické radikály. Sám opovrhoval podvratnými živly, které by mohly rozvrátit jeho vlast. FBI v té době shromáždila informace o deseti tisících potenciálních radikálech.
 
Roku 1938 zatkli prvního [[Nacistické Německo|německého]] špiona, další následovali hlavně v době [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Hoover během války plánoval kontrašpionáž vůči [[Sovětský svaz|Sovětům]].
 
V roce 1946 byl pověřen generálním prokurátorem [[Tom C. Clark|Tomem C. Clarkem]], aby vytvořil seznam [[Loajalita|neloajálních]] [[Američané|Američanů]], kteří by mohli být zatčeni díky válečnému výjimečnému stavu. Ten tento seznam dokončil roku [[1950]] a předložil ho tehdejšímu prezidentovi [[Harry S. Truman|Harry S. Trumanovi]], kterému doporučil pozastavit zákon [[Habeas corpus]] a tyto občany zatknout. Ten to však odmítl.
 
[[Soubor:Visit of Attorney General and Director of FBI. President Kennedy, J.Edgar Hoover, Robert F. Kennedy. White House... - NARA - 194173.tif|thumb|200px|Prezident [[John F. Kennedy|JFK]], J. Edgar Hoover a [[Robert F. Kennedy]] (1961)]]
==== COINTELPRO ====
[[Nejvyšší soud Spojených států amerických]] roku 1956 rozhodl omezit možnosti ministerstva spravedlnosti vyšetřovat občany pro jejich politické názory, což Hoover nesl velmi nelibě. V té době založil tajný program [[COINTELPRO]]. V něm pokračoval v ilegálním vyšetřování podvratných živlů. Původně měl za úkol rozrušit strukturu [[Komunistická strana Spojených států amerických|Komunsitické strany USA]]. V té době Hoover nasadil své agenty na osobnosti, jakými byli [[Charlie Chaplin]] nebo [[Martin Luther King]]. O jeho existenci se občané dozvěděli až roku 1971, a to díky [[Média|médiím]]. COINTELPRO se stal hlavní příčinou kritiky Hoovera a jeho úřadu.
 
Již v té době založil tajný archiv kompromitujících informací o význačných osobnostech. Jedním ze zveřejněných případů je očerňující poměr mezi Martinem L. Kingem a herečkou Jean Seberg. Dle [[Jacqueline Kennedyová Onassisová|Jacqueline Kennedy]] se snažil Kinga očernit i u prezidenta [[John F. Kennedy|Johna F. Kennedyho]] a jeho bratra [[Robert F. Kennedy|Roberta F. Kennedyho]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Klein
| jméno = Rick
| titul = Jacqueline Kennedy on Rev. Martin Luther King Jr.
| url = http://abcnews.go.com/Politics/Jacqueline_Kennedy/jacqueline-kennedys-feelings-martin-luther-king-jr-revealed/story?id=14478321#.UCQeyqCjiE8
| datum vydání = 2011-11-08
| datum přístupu = 2012-08-09
| vydavatel = abcnews.go.com
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Když byl roku 1963 spáchán [[atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho]] Hoover vedl vyšetřovací komisi. Roku 1964 mu prezident [[Lyndon B. Johnson]] oficiálně povolil být doživotním ředitelem FBI.
 
==== Smrt ====
HooverUdržel zemřelsi vsilný 77vliv letechaž do své smrti roku 1972. Zemřel na komplikacezástavu srdce v souvislosti s vysokýmonemocněním [[Oběhová krevnímsoustava|kardiovaskulárního tlakemsystému]]. Hoover zemřel v 77 letech. Na počest jeho celoživotní práce bylo jeho tělo vystaveno v rotundě Kapitolu a později pohřbeno poblížna hřbitovahřbitově amerického [[Kongres Spojených států amerických|Kongres]]u. V čele FBI jej po jeho smrti nahradil [[L. Patrick Gray]].
 
==== Odkaz ====
[[Soubor:J. Edgar Hoover grave.jpg|thumb|180px|Hrob Hooverovy rodiny]]
Přiznává se mu úspěch za vybudování této federální agentury v účinnou zločin-potírající organizaci, s mnoha zavedenými [[inovace]]mi v policejní technologii, jako centralizované zpracování otisků prstů či forenzní laboratoře. Během své kariéry se těšil oblibě americké společnosti a získal mnohá ocenění, ale po jeho smrti se stal [[kontroverze|kontroverzní]] postavou. Jeho kritici vytýkají, že překračoval pravomoci FBI,<ref>{{en}}Ackerman, Kenneth D. (2007). Young J. Edgar: Hoover, the Red Scare, and the Assault on Civil Liberties. Carroll & Graf. ISBN 978-0-7867-1775-0.</ref> používal ji k zastrašování politických aktivistů a [[disident]]ů, k nahromadění tajných dokumentů na vedoucí politické figury<ref>{{en}}Beverly, William (2003). On the Lam; Narratives of Flight in J. Edgar Hoover's America. University Press of Mississippi. ISBN 1-57806-537-2.</ref> a používal nezákonné metody pro sběr důkazů.<ref>{{en}}Carter, David (2003). Stonewall: The Riots That Sparked The Gay Revolution. New York: St. Martin's Griffin. ISBN 978-0-312-34269-2.</ref>
 
* V roce 1950 mu [[Spojené království|britský]] král [[Jiří VI.]] udělil [[Řád britského impéria]], a také titul čestného rytíře.
* V roce 1955 mu prezident [[Dwight Eisenhower]] udělil medaili národní bezpečnosti.
 
Roku 1977 režisér [[Larry Cohen]] natočil film ''The Private Files of J. Edgar Hoover''. V roce 2011 režisér [[Clint Eastwood]] natočil životopisný snímek ''J. Edgar''.
 
==== Osobní život ====
J. Edgar Hoover se nikdy neoženil, byl bezdětný a zemřel jako „starý mládenec“. Přestože se z titulu vedení federálního úřadu stal záhy mediálně známou figurou, nikdy nebyl vídán ve společnosti něžného pohlaví. Od 40. let tak začaly kolovat pomluvy, naznačující, že by Hoover mohl mít homosexuální vztah<ref>{{en}}Terry, Jennifer (1999). An American Obsession: Science, Medicine, and Homosexuality in Modern Society. University of Chicago Press. str. 350. ISBN 0-226-79366-4.</ref> se svým přímým podřízeným, zástupcem FBI, Clydem Tolsonem,<ref>{{en}}Cox, John Stuart and Theoharis, Athan G. (1988). The Boss: J. Edgar Hoover and the Great American Inquisition. Temple University Press. str. 108. ISBN 0-87722-532-X.</ref> se kterým trávil hodně času jak profesně, tak mimo práci.<ref>Cox, John Stuart and Theoharis, Athan G. (1988). The Boss: J. Edgar Hoover and the Great American Inquisition. Temple University Press. str 108. ISBN 0-87722-532-X.</ref> Ryze profesionální úzký vztah si vybudoval s demokratickým politikem Lyndonem B. Johnsonem, roky před tím, než se Johnson stal prezidentem. Určitou averzi naopak choval vůči Robertu Francisovi a Johnu Fitzgeraldu Kennedyovým.
 
Také byl [[Svobodné zednářství|Svobodným zednářem]]. Od roku 1920 v hodnosti mistra ve washingtonské lóži. Roku 1955 dosáhl vrcholného 33. stupně. V řádu strávil 52 let.
 
== Kariéra v datech ==
[[Soubor:Bush Sr, JFK - J Edgar Hoover memo 2.jpg|thumb|Hooverem napsaná zpráva z 29. listopadu 1963, nadepsaná „Zavraždění prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho 22. listopadu 1963“, která tuto událost spojuje s jistým „[[George H. W. Bush|Georgem Bushem]] ze [[Central Intelligence Agency|CIA]]“.]]
*26. červenec 1917 - nástup na Ministerstvo spravedlnosti
*1917 - vedoucí Hlavního zpravodajského oddělení (GID)
Řádek 27 ⟶ 108:
* vedení [[Warrenova komise|Warrenovy komise]] po [[atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho|atentátu na J. F. Kennedyho]]
* [[disent]] politických [[aktivismus|aktivistů]] a občanských skupin, bojujících za občanská práva a odporujících [[válka ve Vietnamu|válce ve Vietnamu]]
 
== Zásluhy versus kritika ==
Přiznává se mu úspěch za vybudování této federální agentury v účinnou zločin-potírající organizaci, s mnoha zavedenými [[inovace]]mi v policejní technologii, jako centralizované zpracování otisků prstů či forenzní laboratoře. Během své kariéry se těšil oblibě americké společnosti a získal mnohá ocenění, ale po jeho smrti se stal [[kontroverze|kontroverzní]] postavou. Jeho kritici vytýkají, že překračoval pravomoci FBI,<ref>{{en}}Ackerman, Kenneth D. (2007). Young J. Edgar: Hoover, the Red Scare, and the Assault on Civil Liberties. Carroll & Graf. ISBN 978-0-7867-1775-0.</ref> používal ji k zastrašování politických aktivistů a [[disident]]ů, k nahromadění tajných dokumentů na vedoucí politické figury<ref>{{en}}Beverly, William (2003). On the Lam; Narratives of Flight in J. Edgar Hoover's America. University Press of Mississippi. ISBN 1-57806-537-2.</ref> a používal nezákonné metody pro sběr důkazů.<ref>{{en}}Carter, David (2003). Stonewall: The Riots That Sparked The Gay Revolution. New York: St. Martin's Griffin. ISBN 978-0-312-34269-2.</ref>
 
== Osobní život ==
 
J. Edgar Hoover se nikdy neoženil, byl bezdětný a zemřel jako „starý mládenec“. Přestože se z titulu vedení federálního úřadu stal záhy mediálně známou figurou, nikdy nebyl vídán ve společnosti něžného pohlaví. Od 40. let tak začaly kolovat pomluvy, naznačující, že by Hoover mohl mít homosexuální vztah<ref>{{en}}Terry, Jennifer (1999). An American Obsession: Science, Medicine, and Homosexuality in Modern Society. University of Chicago Press. str. 350. ISBN 0-226-79366-4.</ref> se svým přímým podřízeným, zástupcem FBI, Clydem Tolsonem,<ref>{{en}}Cox, John Stuart and Theoharis, Athan G. (1988). The Boss: J. Edgar Hoover and the Great American Inquisition. Temple University Press. str. 108. ISBN 0-87722-532-X.</ref> se kterým trávil hodně času jak profesně, tak mimo práci.<ref>Cox, John Stuart and Theoharis, Athan G. (1988). The Boss: J. Edgar Hoover and the Great American Inquisition. Temple University Press. str 108. ISBN 0-87722-532-X.</ref> Ryze profesionální úzký vztah si vybudoval s demokratickým politikem Lyndonem B. Johnsonem, roky před tím, než se Johnson stal prezidentem. Určitou averzi naopak choval vůči Robertu Francisovi a Johnu Fitzgeraldu Kennedyovým.
 
Hoover zemřel v 77 letech na komplikace s vysokým krevním tlakem. Na počest jeho celoživotní práce bylo jeho tělo vystaveno v rotundě Kapitolu a později pohřbeno poblíž hřbitova amerického [[Kongres Spojených států amerických|Kongres]]u. V čele FBI jej po jeho smrti nahradil [[L. Patrick Gray]].
 
== Dílo ==
[[Soubor:Bush Sr, JFK - J Edgar Hoover memo 2.jpg|thumb|Hooverem napsaná zpráva z 29. listopadu 1963, nadepsaná „Zavraždění prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho 22. listopadu 1963“, která tuto událost spojuje s jistým „[[George H. W. Bush|Georgem Bushem]] ze [[Central Intelligence Agency|CIA]]“.]]
Hoover je uváděn jako autor řádky knih a článků. Ale má se za to, že je pravděpodobně vypracovával personál jeho agentury.<ref>{{en}}Anderson, Jack (1999). Peace, War, and Politics: An Eyewitness Account. Forge Books. str. 174. ISBN 0-312-87497-9.</ref><ref>{{en}}Powers, Richard Gid (2004). Broken: the troubled past and uncertain future of the FBI. Free Press. str. 238. ISBN 0-684-83371-9.</ref><ref>{{en}}Theoharis, Athan G. (editor) (1998). The FBI: A Comprehensive Reference Guide. Oryx Press. str. 264. ISBN 0-89774-991-X.</ref>
* Hoover, J. Edgar (1938). [http://books.google.com/books?id=zSEiAAAAMAAJ&q Persons In Hiding], Gaunt Publishing, ISBN 1-56169-340-5.