Svaz komunistů Jugoslávie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Rozpad SKJ: + statistika s refem |
→Rozpad SKJ: +ref + úpravy |
||
Řádek 79:
Jugoslávská komunistická strana byla stranou držící veškerou moc. Uspořádání státu mělo v duchu tradice [[marxismus|marxismu]] vést k postupnému "odbourávání", či spíše "odumírání" státu. Proto komunisté prosazovali, aby byly významnější pravomoci předávány jednotlivým republikám a autonomním oblastem. Přestože byl v Jugoslávii uplatněn federativní model státního zřízení, vrcholní komunisté ostře odmítali takový systém aplikovat i v samotné straně, neboť by to vedlo k jejímu faktickému rozpadu. Hlavním stabilizačním prvkem v socialistické jugoslávii totiž nebyl stát, či [[svazová výkonná rada]] (vláda) ale právě SKJ, který musel zůstat jednotnou organizací. Od roku [[1987]] se začaly objevovat komplikace spojené s vnímáním komunistické ideologie v jednotlivých svazových republikách. [[SR Slovinsko|Slovinci]] prostřednictvím svého [[Svaz komunistů Slovinska|svazu komunistů]] zahájili liberalizační proces a později se ostře postavili proti ambicím [[Slobodan Milošević|Slobodana Miloševiće]] rozšířit jeho vlastní kurz politiky do všech svazových republik.
Na ideologické úrovni byli jugoslávští komunisté v druhé polovině 80. let 20. století v těžké krizi. Model jakéhosi "liberálního socialismu" vyústil do hluboké ekonomické i společenské krize, kterou politické vedení, složené především ze starých, mnohdy ještě [[Jugoslávští partyzáni|partyzánské boje]] pamatujících osobností,
| příjmení = Popov
| jméno = Nebojša
| odkaz na autora =
| titul = Srpska strana rata - I. deo
| vydavatel = Samizdat B92
| místo = Bělehrad
| rok = 2002
| počet stran =
| isbn =
| kapitola = Rat za nacionalne države
| strany = 72
| jazyk = čeština
}}</ref> Jenom v období mezi lety [[1978]] až [[1986]] se průměrný věk ve straně zvýšil; podíl mládeže se snížil z 34 na 21 %.<ref name="Oslobodjenje1988">{{Citace periodika
| příjmení = Đorđević
| jméno = T.
| |||