Pečeněhové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
přidání šablony
Jiný zdroj.
Řádek 1:
[[Soubor:Pecenek.svg|thumb|[[Tamga]] Pečeněhů]]
'''Pečeněhové''' ([[Arménština|arménsky]] ''Badzinag'', [[Ruština|rusky]] ''Pečeněgi'' (''Πеченеги''), [[Řečtina|řecky]] ''Patzinakoi'' (''Πατζινάκοι''), ''Petsenegoi'' (''Πετσενέγοι''), ''Patzinakitai'' (''Πατζινακίται''), [[Maďarština|maďarsky]] ''Besenyő'', [[Latina|latinsky]] ''Pacinacae'', [[Staroturečtina|staroturecky]] ''Beçenek'', [[Turečtina|turecky]] ''Peçenekler'') byli jeden z  historicky primárních 24 kmenů [[Oghuzští Turci|Oguzských Turků]]. Byli to [[Nomádi|polonomádi]] kteří mluvily [[Pečeněžština|pečeněžským jazykem]] náležejícím do [[Turkické jazyky|turkické jazykové rodiny]].
 
== Původ a dějiny ==
 
[[Soubor:Khazarfall1.png|thumb|[[Východní Evropa]] cca roku [[1015]]]]
* Podle '''''[[Oghuz-kagan|Oguz-kaganova eposu]]''''', známeho taky pod názvem '''''[[Oghuz-name|Oguz-name]]''''', pocházejí z 24 turkomanských kmenů Oguzů.
Řádek 16 ⟶ 17:
{{Citát|…ve svazu Oguzů je 22 divizií…}}
''Pečeněhové'' jsou uvedeni na 19. místě v pořadí.{{#tag:ref|[[Oghuzští Turci|Oguzové]] se tradičně dělí na dvě hlavní skupiny: [[Boz-okové|Bozok'y]] – ''Sivé šípy'' a [[Üç-okové|Üçok'y]] – ''Tři šípy'', ke kterým
jsou podle Kašgarského Pečeněhové přiřazeni jako jeden z &nbsp;kmenů větve [[Nebe|Gökchán]]a.<ref name="Pečeněh">Atalay, Besim. ''"Divanü„Divanü Lügati't - Türk"Türk“''. Ankara: Türk Tarih Kurumu Basımevi (2006). ISBN 975-16-0405-2, Cilt I, sayfa 57 (turecky)</ref>|group=pozn.}}
 
V&nbsp;[[Staroturečtina|staroturečtině]] jejich domorodý název znamená: ''příbuzní, švagrové'' <ref name="Pečeněh"></ref>. Jako každý kmen či klan patřící do skupiny [[Oghuzští Turci|Oguzů]] měli a mají svůj znak – [[Tamga|tamgu]]. Jejích zvířecím totemem byla ''[[Poštolka rudonohá]]''.
 
Pečeněhové pocházeli ze střední [[Asie]] (oblast jihozápadní [[Sibiř]]e). V &nbsp;[[9. století]], kdy byli vytlačováni [[Chazaři|Chazary]] a [[Kumáni|Kumány]] na západ, postupně obsadili dolní tok [[Volha|Volhy]], [[Don]]u, [[Dněpr]]u. Zde se dostali do sporu s &nbsp;[[Kyjevská Rus|Kyjevskou Rusí]], od které utrpěli několik porážek (poslední větší od [[Jaroslav Moudrý|Jaroslava Moudrého]] roku [[1037]]). Bojovali také s &nbsp;[[Maďaři|Maďary]], [[Bulhaři|Bulhary]] a [[Byzantská říše|Byzanc]]í. Ve [[12. století]], podle Byzantského kronikáře Kinnamose, Pečeněhové bojovali jako žoldáci pro císaře [[Manuel I. Komnenos|Manuela I.]] v &nbsp;jižní Itálii proti [[Normané|normanskému]] králi Sicílie [[Vilém I. Sicilský|Vilému I.]]. V &nbsp;[[15. století]] v &nbsp;[[Uhersko|Uhersku]] někteří obyvatelé přijali příjmení Besenyö, což maďarsky znamená Pečeněg; nejvíce jich bylo v &nbsp;dnešní župě [[Tolna]].
 
Nakonec odešli na [[Balkán|Balkánský poloostrov]], kde byli postupně [[asimilace|asimilováni]]. Někdy bývají považováni za předky dnešních [[Sékelové|Sekelů]] či [[Gagauzové|Gagauzů]].
 
Podle Josefa Wolfa<ref>Josef Wolf: ''Abeceda národů.'' 272 pp. Horizont, Praha, 1984.</ref> vznikl [[kmenový svaz]] Pečeněhů v&nbsp;[[8. století|8.]] až [[9. století]] z&nbsp;kmenů [[turkické jazyky|turkického]], [[Sarmati|sarmatského]] a [[ugrofinské jazyky|ugrofinského]] původu. Žili na území mezi [[Volha|Volhou]] a [[Dunaj]]em jako kočovní chovatelé dobytka. Dorozumívali se [[kypčačtina|kypčáckým]] (turkickým) jazykem. Jejich armáda v&nbsp;[[10. století]] pronikla do Byzance, na území [[Bulharsko|Bulharska]] a [[Uhersko|Uherska]]. Ve [[13. století]] už se jejich svaz rozpadal, Pečeněhové se smísili s&nbsp;okolním obyvatelstvem a ve [[14. století]] zanikli.
 
== Oguzské kmeny podle Oguz-kaganova eposu ==
 
{{Oghuzští Turci}}
 
== Odkazy ==
 
{{Překlad|en|Pechenegs|505142556}}
 
=== Poznámky ===
 
<references group="pozn."/>
 
=== Reference ===
 
<references />
 
=== Literatura ===
 
* Golubovsky Peter V. (1884) [http://new.runivers.ru/lib/book3143/10047/ Pechenegs, Torks and Cumans before the invasion of the Tatars. History of the South Russian steppes IX-XIII centuries] (Печенеги, Торки и Половцы до нашествия татар. История южно-русских степей IX—XIII вв.) at [http://en.wikipedia.org/wiki/Runivers.ru Runivers.ru] in [[DjVu]] format
* Pálóczi-Horváth, A. (1989). ''Pechenegs, Cumans, Iasians: Steppe peoples in medieval Hungary''. Hereditas. Budapest: Kultúra [distributor]. ISBN 963-13-2740-X
Řádek 41 ⟶ 50:
 
=== Související články ===
 
* [[Seznam turkických dynastií a zemí]]
* [[Insignie prezidenta Turecka]]
Řádek 58 ⟶ 68:
[[an:Pazinacos]]
[[az:Peçeneqlər]]
[[beid:ПечанегіPecheneg]]
[[bg:Печенеги]]
[[ca:Petxeneg]]
[[de:Petschenegen]]
[[et:Petšeneegid]]
[[el:Πετσενέγοι]]
[[en:Pechenegs]]
[[es:Pechenego]]
[[eo:Peĉenegoj]]
[[es:Pechenego]]
[[et:Petšeneegid]]
[[eu:Petxenego]]
[[fi:Petsenegit]]
[[fr:Petchénègues]]
[[gl:Pechenego]]
[[he:פצ'נגים]]
[[hr:Pečenezi]]
[[hu:Besenyők]]
[[hy:Պեչենեգներ]]
[[id:Pecheneg]]
[[it:Peceneghi]]
[[ja:ペチェネグ]]
[[ka:პაჭანიკები]]
[[ko:페체네그족]]
[[lt:Pečenegai]]
[[hu:Besenyők]]
[[nl:Petsjenegen]]
[[no:Petsjeneger]]
Řádek 86 ⟶ 87:
[[pt:Pechenegues]]
[[ro:Pecenegi]]
[[ru:Печенеги]]
[[sh:Pečenezi]]
[[simple:Pechenegs]]
[[sk:Pečenehovia]]
[[sl:Pečenegi]]
[[srsh:ПеченезиPečenezi]]
[[fi:Petsenegit]]
[[sv:Petjeneger]]
[[tr:Peçenekler]]
[[be:Печанегі]]
[[bg:Печенеги]]
[[ru:Печенеги]]
[[sr:Печенези]]
[[uk:Печеніги]]
[[el:Πετσενέγοι]]
[[hy:Պեչենեգներ]]
[[he:פצ'נגים]]
[[ka:პაჭანიკები]]
[[zh:佩切涅格人]]
[[ja:ペチェネグ]]
[[ko:페체네그족]]