Sportovní fotografie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
,Obor fotografické žurnalistiky se v čase prvních olympijských her v roce 1896 teprve začal rozvíjet. Pokroky se děly jak v technice fotografie tak foto: [[Albert Meyer (fotograf… |
data plus |
||
Řádek 10:
Obor [[novinářská fotografie|fotografické žurnalistiky]] se v čase [[Letní olympijské hry 1896|prvních olympijských her v roce 1896]] teprve začal rozvíjet. Pokroky se děly jak v technice fotografie tak i v technologii tisku. Pro venkovní scény (pro fotografii krajiny, architektury nebo průmyslu) byly vyvinuty speciální, ale pořád ještě poměrně velké a těžké „cestovní fotografické kamery“. Masivní ateliérové kamery měly nastavitelnou přední stěnu a také zadní stěnu s matnicí, fotografovalo se s [[objektiv]]y s různou ohniskovou vzdáleností a obvykle se používaly [[fotografická deska|fotografické desky]] o velikostech 13×18, 18×24 a 24×30 cm.
Pro cestovní kamery byl nepostradatelný skládací masivní stativ, který sportovní fotografové v Aténách v roce 1896 využili. Vskutku, zachytit sportovce v pohybu se tehdejšími technickými prostředky bylo téměř nemožné. Časy závěrky byly pořád ještě příliš dlouhé. Právě proto je většina snímků statická a aranžovaná. O několik málo let později začaly trh dobývat lehké ruční fotoaparáty, které otevřely nové možnosti fotografické žurnalistiky a také amatérské fotografie.
Na [[Letní olympijské hry 1896|olympijských hrách v Aténách]] bylo pravděpodobně pořízeno méně než 100 snímků. Je známo, že na místě pracovalo sedm fotografů: pět Řeků, americký fotoamatér [[Thomas Curtis]] (zároveň získal olympijské zlato v [[Běh na 110 metrů překážek|běhu na 110 metrů překážek]]) a Němec [[Albert Meyer (fotograf)|Albert Meyer]]. Mezi fotografickými zpravodaji byl Albert Meyer zdaleka nejplodnější. Je autorem nejméně 56 snímků z celého počtu, což je více než polovina všech známých snímků. Jeho díla jsou při srovnání s fotografiemi ostatních technicky a [[estetika |esteticky]] jasně lepší. Málokterá publikace o historii olympijských her neobsahuje jeho snímky.▼
Přibližně do roku 1880 se v tištěném materiálu reprodukovaly ilustrace nebo fotografie pouze s pomocí časově náročných technik s vysokým podílem lidské práce - technikou [[dřevoryt]]u, [[oceloryt]]u nebo [[litografie]]. Zavedení [[hlubotisk]]u a [[autotypie]] umožnilo přímý tisk a rychlejší kopírování fotografických snímků. To umožnilo vydávat noviny a časopisy s obsahově aktuálními obrázky.
▲Na [[Letní olympijské hry 1896|olympijských hrách v Aténách]] bylo pravděpodobně pořízeno méně než 100 snímků. Je známo, že na místě pracovalo sedm fotografů: pět Řeků, americký fotoamatér [[Thomas Curtis]] (zároveň získal olympijské zlato v [[Běh na 110 metrů překážek|běhu na 110 metrů překážek]]) a Němec [[Albert Meyer (fotograf)|Albert Meyer]]. Mezi fotografickými zpravodaji byl Albert Meyer zdaleka nejplodnější. Je autorem nejméně 56 snímků z celého počtu, což je více než polovina všech známých snímků. Jeho díla jsou při srovnání s fotografiemi ostatních technicky a [[estetika |esteticky]] jasně lepší.
[[George Grantham Bain]] ([[1865]] - [[1944]]) byl americký [[fotograf]] působící v [[New York]]u. Byl známý jako průkopník [[novinářská fotografie|novinářské fotografie]] a „otec zahraniční fotožurnalistiky“.<ref name=obit>{{cite news |author= |coauthors= |title=George Grantham Bain, Pioneer News Photographer Dies Here at the Age of 79 |url=http://select.nytimes.com/gst/abstract.html?res=F60A12FF385C167B93C3AB178FD85F408485F9 |quote=George Grantham Bain, pioneer newspaper photographer of this city, whose friends called him "the father of foreign photographic news," died yesterday in ... |work=[[The New York Times|New York Times]] |date=April 21, 1944, |accessdate=2010-05-09 }}</ref> V roce 1898 založil první zprávodajský fotografický servis ''Bain News Service''. Společnost poskytovala fotografické služby, včetně portrétů a zpravodajství o nových událostech po celém světě, se zvláštním důrazem na život v New Yorku. Velká škála témat zahrnovala: celebrity, přehlídky, sportovní akce, imigraci, politické události, letectví i válečné snímky. Většina jeho fotografií se datuje od roku 1900 do středních 20. let 20. století.
| |||