Kniha Kazatel: Porovnání verzí

Kniha '''Kazatel''' ({{Vjazyce|he}} {{Cizojazyčně|he|קהלת}}, ''Kohelet'') patří do třetí části [[Biblický kánon|hebrejského kánonu Bible]], do Spisů. V rámci spisů má specifické umístění pětimezi tzv. [[Megilot|pět svátečních svitků]] (kam dále patří knihy: [[Píseň písní]], [[Kniha Rút|Rút]], [[Kniha Ester|Ester]] a [[Kniha Pláč|Pláč]]) a četlačte se v rámci [[Judaismus|židovské]] liturgie o [[SvátkyŽidovské stánkůsvátky|svátcích stánkůsvátku]] (sukkót)[[Sukot]]. V křesťanském kánonu je Kazatel řazen mezi knihy vyučující.

V hebrejštině se kniha jmenuje {{Cizojazyčně|he|קהלת}} (Kohelet)<ref name="EncB">Kolektiv. ''Encyklopedie Bible . I. svazek A - L.'' 1. vyd. Bratislava: Gemini, 1992. s 303. ISBN 80-85265-31-1</ref> (Qohelet), protože takto je v knize autor označován. V překladech je toto jméno někdy ponecháváno, jindy překládáno. Výraz ''kohelet'' je gramaticky aktivní ženské participium qalu''kalu'' slovesa ''qk-h-l'' (קהל) a snad označuje toho, kdo svolává shromáždění či kdo hovoří ke shromáždění. Proto je v [[latina|latinské]] [[Vulgáta|Vulgátě]] nazýván {{Cizojazyčně|la|''concionator''}}, v [[řečtina|řecké]] [[Septuaginta|Septuagintě]] {{Cizojazyčně|el|Ἐκκλησιαστής}} (a z toho např. i v latině či angličtině aj. ''Ecclesiastes''). Slovem "Kazatel"„kazatel“ se toto slovo začalo překládat v době německé reformace ([[němčina|něm.]] ''{{Cizojazyčně|de|Prediger}}'').

Zdánlivě depresivní a skeptický: (''…Pomíjivost, samá pomíjivost, řekl kazatel, pomíjivost, samá pomíjivost, všechno pomíjí…'' Kz 1,2). Slovo „pomíjivost“ (hebrejsky hebel''havel'') se v celé knize objevuje 37krát. Kniha však přesto není nezdravou skepsí, daleko spíše by se dala označit za „střízlivý realismus víry“. Ohlašovaná pomíjivost a nicotnost všeho, co člověk dělá (z hlediska věčnosti), je zde vyzdvižena proto, aby se člověk nepovyšoval nad hodnoty věčnosti. Nebojí se témat jako selhání vládců (4 kap.) nebo smrti (2, 8 a 9 kap.), varuje před materialismem, který je v konečném důsledku vždy bezmocný. Učí nalézat jediný základ života v Bohu, oslavovat naprostou Boží svrchovanost. Lze tedy říci, že kapitolami prostupují dvě základní myšlenky:

Kniha Kazatel bývá na základě indicií v prvním verši knihy připisována králi [[Šalomoun]]ovi, popřípadě jeho potomkům. Dobu vzniku nelze přesně určit, jelikož procházela postupem času redakcí. Vznikla pravděpodobně koncem [[3. století př. n. l.]]<ref name="EncB"/> Asi o sto let mladší je zlomek jejího rukopisu nalezený v [[Kumrán]]u.

Protože v hebrejském slově קהלת je užita koncovka „ת“, zpravidla používaná pro ženský rod, objevila se{{Chybí zdroj}} i domněnka, že onen „Kazatel“ mohla být i „Kazatelka“. [[Hebrejština|Hebrejský jazyk]] je ale znám svou zálibou ve výjimkách (z nichž jednou je i toto slovo), proto tato domněnka není podložená. Dalším možným výkladem názvu je z funkce "''svolávatelkysvolavatelky shromáždění''", kde by se překlad ''Kazatel'', jevil jako přijatelný.{{Chybí zdroj}}