Řád menších bratří konventuálů: Porovnání verzí

Žebravý řád minoritů byl založen roku [[1209]] sv. Františkem z Assisi a jeho řeholi potvrdil v tomtéž roce papež [[Innocenc III.]] Již od poloviny 13. století se začal řád štěpit na přísnější a mírnější observance (ustanovení řehole). Sami minorité časem zmírnili původní řeholi, ale až do roku 1443 trvala jednotná organizace. Mezi zastánce přísnější observance patřili [[Bernardin Sienský|sv. Bernardin Sienský]] (bernardini), sv. Petr z Alcantary (alkantarini) a i v Čechách působící [[Jan Kapistrán]]. Od roku [[1443]] byli ustanoveni dva vikáři: předalpský a zaalpský. V čele řádu stál generál. Roku [[1519]] však došlo při generální kapitule k rozštěpení na dva samostatné řády – minority (''řád menších bratří [[Konvent (církev)|konventuálů]]'') a ''františkány''. Papež [[Lev X.]] ([[1513]]-[[1521]]), z jehož popudu se generální kapitula konala, vydal pak pro minority roku [[1517]] [[Papežská bula|bulu]], podle níž měli minorité právo volit vlastního generála. Generálovi pomáhá sekretář, asistent a prokurátor.

Řád se dělí na provincie v čele s provinciálem. Provincie se dále dělí na kustodie řízené kustodem, do nichž vždy patří několik [[Konvent (církev)|konventů]]. V čele konventu stojí kvardián, jenž má někdy zástupce – vikáře. Řád má [[kněz]]e a laické bratry a členy III. řádu sv. Františka (terciáři). Novicmistr je představený [[novic]]ů. Řád koná generální, provinční a konventní kapituly, na nichž volí řádové funkcionáře. Definitoři jsou zvláštní funkcionáři v provincii. Řád udržoval až do počátku 20. století tzv. ''„affiliaci“'', podle níž byl člen po složení slibu přičleněn (afiliován) k některému konventu, do něhož byl pak jako starý přeložen.