Helfenburk u Úštěka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: odstraněna reference |
m Editace uživatele 109.80.174.23 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Freibo |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Helfenburg
'''Helfenburk u Úštěka''' (též od [[15.
== Historie ==
Hrad pravděpodobně vystavěli [[Berkové z Dubé]], pocházející z [[Ronovci|Ronovců]], po roce [[1350]]. V roce [[1375]] jej odkoupil pražský arcibiskup [[Jan Očko z Vlašimi]] od Hanuše z Helfenbeku, patrně jednoho z potomků rodu [[Klinštejnové|Klinštejnů]]. [[Arcibiskup]] si tak vytvořil venkovské zázemí v lesích k pobytu mimo nedalekou [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]], v níž vykonával svůj úřad.<ref name="Toulavá">{{Citace monografie
| příjmení = Toušlová
}}</ref> Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup [[Jan z Jenštejna]]. V době jejich pobytu byl maličký hrádek podstatně upraven. Původní dřevěnou stavbu celou radikálně změnili, hlavně zvětšili kamennými přestavbami. U hradu vzniklo [[podhradí]] z několika budov, na hradu byla postavena [[kaple]], vybudována 57 metrů hluboká nová [[studna]] a hrad byl obklopen příkopy a [[Hradby|hradbami]] a byly zde načas přivezeny z pražského [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] klenoty, [[relikvie]] a knihy. Z roku [[1395]] pochází záznam [[Roudnice nad Labem|roudnického]] [[převor]]a Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o Janově nehodě na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku [[1400]], tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. <ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.192 </ref> V roce [[1422]] jej získal [[purkrabí]] [[Aleš z Malíkovic]], pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup [[Konrád z Vechty]] (zde zemřel roku [[1431]]) a i poté se majitelé hradu často měnili. Jako poslední je uváděn na hradu pan [[Vilém z Illburka]], jemuž v té době patřil i nedaleký [[Ronov]]. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.193 </ref> Po vymření tohoto rodu roku [[1538]] hrad postupně zpustl.▼
| příjmení2 = Podhorský
| příjmení3 = Maršál
| jméno = Iveta
| jméno2 = Marek
| jméno3 = Josef
| titul = Toulavá kamera 4
| vydavatel = freytag&berndt
| místo = Praha
| rok = 2007
| kapitola = Hrádek (Helfenburk)
| strany = 192
| isbn = 978-80-7316-287-0
▲}}</ref> Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup [[Jan z Jenštejna]]. V době jejich pobytu byl maličký hrádek podstatně upraven. Původní dřevěnou stavbu celou radikálně změnili, hlavně zvětšili kamennými přestavbami. U hradu vzniklo [[podhradí]] z několika budov, na hradu byla postavena [[kaple]], vybudována 57 metrů hluboká nová [[studna]] a hrad byl obklopen příkopy a [[Hradby|hradbami]] a byly zde načas přivezeny z pražského [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] klenoty, [[relikvie]] a knihy. Z roku [[1395]] pochází záznam [[Roudnice nad Labem|roudnického]] [[převor]]a Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o Janově nehodě na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku [[1400]], tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. <ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.192 </ref> V roce [[1422]] jej získal [[purkrabí]] [[Aleš z Malíkovic]], pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup [[Konrád z Vechty]] (zde zemřel roku [[1431]]) a i poté se majitelé hradu často měnili. Jako poslední je uváděn na hradu pan [[Vilém z Illburka]], jemuž v té době patřil i nedaleký [[Ronov]]. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.193 </ref> Po vymření tohoto rodu roku [[1538]] hrad postupně zpustl.<ref name="Peša">{{Citace monografie
| příjmení = Peša
| jméno = Vladimír
| titul = České hrady
| vydavatel = Argo
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-7203-434-0
| kapitola = Helfenburk
| strany = 113
}}</ref> Roku [[1622]] pak vyhořel zásluhou císařské armády maršála Buquoye. Bylo to období [[drancování]] procházejících armád v [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]].<ref name="Zříceniny hradů">{{Citace monografie
| příjmení = Autorský kolektiv
| titul = Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních
| vydavatel = Olympia a.s.
| místo = Praha
| rok = 1998
| kapitola = Hrádek - Helfenburk
| strany = 78
| isbn = 27-005-98
}}</ref>. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství.
Až v roce [[1887]] zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník, [[hrabě]] [[Josef von Schroll]] a začala být atraktivní pro [[Turistika|turisty]]. Ten zde v letech [[1887]]–[[1890]] nechal postavit romantickou třípatrovou [[věž]] vysokou 30 [[metr]]ů, kam vede 143 [[schod]]ů.<ref name="Tipy na výlet">{{Citace monografie
| příjmení = Pohorecký
| jméno = Vladimír
| titul = Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech
| vydavatel = Radioservis
| místo = Praha
| rok = 2000
| isbn = 80-86212-10-6
| kapitola = Hrad Hrádek zvaný též Helfenburk
| strany = 40
}}</ref>
V druhé půli [[20. století]] jej převzaly organizace [[Český svaz ochránců přírody|Českého svazu ochránců přírody]] a začaly jej za dohledu litoměřického okresního konzervátora Františka Fišeta opět opravovat a udržovat. Později zde vzniklo občanské sdružení Hrádek, které objekt najmulo, udržuje a stará se o průvodcovskou službu.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.194 </ref>
Řádek 14 ⟶ 55:
== Přístup k zřícenině ==
Z Úštěku vede k zřícenině několik turisticky [[turistická značka|značených cest]], nejkratší je žlutá. Objekt je zpřístupněn veřejnosti celoročně. Byl vystavěn na vrcholu skalnatého hřebenu s převýšením 70 metrů od jeho paty, uprostřed zalesněného [[údolí]] v Hrádeckém dole. Z vrcholu třípatrové zachovalé hradní [[věž]]e je pěkný výhled. Několik kilometrů odtud východním směrem u obce [[Blíževedly]] se nachází malý skalní hrádek [[Hřídelík]].
Nejbližší [[železniční zastávka]] se nachází v 4 km vzdáleném Úštěku na [[Železniční trať Lovosice - Česká Lípa|trati 087]] z
▲Nejbližší [[železniční zastávka]] se nachází v 4 km vzdáleném Úštěku na [[Železniční trať Lovosice - Česká Lípa|trati 087]] z [[Lovosice|Lovosic]] do [[Česká Lípa|České Lípy]]. Nejbližší autobusové zastávky jsou v [[Rašovice (Úštěk)|Rašovicích]], [[Ostré u Úštěka|Ostrém]], nebo [[Úštěk|Úštěku]]. Oblast je např. na mapách [[Klub českých turistů|KČT]] 15 – Máchův kraj a 11 - České středohoří východ.
== Odkazy ==
=== Reference ===
| |||