Boxerské povstání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přepis tiencinu, drobnosti |
|||
Řádek 21:
Zvýšený tlak zámořských zemí, které dostaly pod svou kontrolu řadu čínských přístavů a území způsobil na konci 90. let [[19. století]] obnovení starých tajných spolků, které vystupňovaly aktivitu proti cizincům. Jejich oporou byli zejména rolníci. Tato společenství zakládala svou činnost na prolnutí [[metafyzika|metafyzické]] náboženské [[mystika|mystiky]] a [[xenofobie]]. Nejdůležitější takové hnutí se jmenovalo [[I-che-tchuan]] (neboli ''„Pěst ve jménu míru a spravedlnosti“''). Odtud byl odvozen i název '''''boxeři'''''. Ohniska odporu se nacházela v provinciích [[Šan-tung]], [[Šan-si]] a [[Č'-li]]. Klíčovou se stala neúroda a hlad v roce [[1899]], kdy došlo k radikalizaci a přerodu v otevřené povstání proti „mořským ďáblům“ – cizincům a rozšíření povstání po celé severovýchodní části Číny. Před [[Peking]] dorazili povstalci v květnu roku [[1900]]. Následovala velmi váhavá reakce císařovny-vdovy [[Cch'-si]], která i přes obavy z možného vojenského zásahu velmocí, nakonec v červnu boxery vpustila do Pekingu a vyhlásila válku cizincům. Došlo k obklíčení cizinecké čtvrti a zavraždění německého vyslance.
Reakcí na tyto události byla příprava vojenské výpravy velmocí (jmenovitě: [[Spojené státy americké|USA]], [[Spojené království|Velké Británie]], [[Japonsko|Japonska]], [[Francie]], [[Německo|Německa]], [[Rusko|Ruska]], [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a [[Itálie]]) do Číny se záměrem nastolení klidu a zajištěním tehdejších pozic. Za velitele tohoto mnohonárodnostního sboru o síle 60 tisíců mužů byl jmenován německý maršál [[Alfred von Waldersee]]. [[4. srpen|4. srpna]] [[1900]] došlo k zahájení válečné akce útokem z [[
== Rozuzlení ==
[[7. září]] [[1901]] byl podepsán ''tzv. závěrečný protokol'', ve kterém se čínská vláda zavázala uhradit náhradu v nereálně vysoké výši téměř 150 miliónů liber, dále nechat zbořit pevnost [[Ta-ku]] a souhlasit s přítomností cizích vojsk v Pekingu za účelem ochrany diplomatické čtvrti. Celá trasa mezi Pekingem a
== Literatura ==
| |||