Wikipedie

Římská datace: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
rozšíření článku, tabulka dle Friedricha, pokus o zpřehlednění výpočtů, opravy a doplnění
Řádek 3:
|}
 
''' Datace [[římský kalendář|římského kalendáře]]''' se prováděla pomocí pevně daných dat '''kalend''', '''non''' a '''id''', které označovaly první, 5. (7.) a 13. (15.) den měsíce a původně souvisely s [[Měsíční fáze|fázemi měsíce]]. Den se neurčoval jako v našem kalendáři pořadovým číslem dne v měsíci, ale počtem dní, které zbývají do nejbližšího z těchto pevných dat.
# Pokud se jednalo o jeden z těchto dní, používal se časový [[ablativ]]: Calendis, česky o kalendách (prvního).
# Předcházející den se označoval výrazem ''pridie'': pridie Calendas, česky den před kalendami (tj. poslední den předcházejícího měsíce).
# V ostatních případech číslo v dataci určovalo, kolik dní zbývá do nejbližšího z těchto pevný dat, započítával se i tento den. Často se psalo ''ante diem x'' nebo ''a. d. x''. Např.: ''ante diem III Calendas'' nějakého měsíce označuje předposlední den předcházejícího měsíce, neboli „kalendy (tj. 1.) nastanou třetí den“.
Číslo v datu se psalo buď [[Římské číslice|římskou číslicí]] (bez tečky) nebo latinskou [[Řadová číslovka|řadovou číslovkou]] (po ''ante diem'' v [[akuzativ]]u a samostatně v [[ablativ]]u). Kalendy, nony a idy jsou v češtině stejně jako v latině vždy v množném čísle. Označují konkrétní den měsíce, případně i různě dlouhou část měsíce, která tomuto dni předchází.
 
[[Juliánský kalendář|Césarovou reformou]] se kalendář definitivně změnil z [[Lunisolární kalendář|lunisolárního]] na [[Solární kalendář|solární]], kalendy, nony a idy pak zůstaly [[Tradice|tradičním]] označením určitých dnů a ztratily svoji souvislost s fázemi Měsíce.
 
==Kalendy==
'''Kalendy''' ([[latina|lat.]] ''Calendae'', případně ''Kalendae'') je název '''prvního dne v měsíci''' v [[římský kalendář|římském kalendáři]]. Slovo je odvozeno od slovesa ''calare'', vyvolávat, podle toho, že tehdy původně kněz ohlašoval [[nov]]oluní. Od kalend je odvozeno slovo [[kalendář]].
 
Kalendy jsou specifickým prvkem římského kalendáře. Proto existovalo v latině přísloví, používané v italštině zřídka i dnes, ''ad Calendas graecasGraecas'' - „o řeckých kalendách“, tedy lidově „až naprší a uschne“, „nikdy“.
 
'''Výpočet''' pro ''x Calendas'' se provádí tak, že k počtupočet dnů minuléhopředcházejícího měsíce (m) se přičtezvýší o 2 a odečte číslo předuvedené kalendamiv (x), které určuje, který dendatu před kalendami datace označuje(x). Tedy: '''(m+2) - x'''. Je však nutno mít na paměti, že kalendakalendy jejsou první den v měsíci a dny před kalendoukalendami jsou tedy v měsíci minulém!
 
Např.:
* '''XIII''' calendasCalendas novembrisNovembris: (31+2) - '''13''' = 20. října (předcházející měsíc (říjen) má 31 dnů, k tomu přičíst 2 a odečíst XIII (13), tj. 31+2-13=tedy 20. dneden předcházejícího měsíce. Výsledek je tedy 20. 10.října)
* '''XI''' calendasCalendas Octobris: September má 30 dní, tedy (30+2) - '''11''' = 21. 9.září
 
==Nony==
'''Nony''' (lat. nonaeNonae) označují '''v březnu, květnu, červenci a říjnu 7. den, v ostatních měsících 5. den'''. Nonae (deváté) označují devátý den před idami (včetně) a původně odpovídaly první čtvrti Měsíce.
 
'''Výpočet''' pro ''x Nonae'' se provádí tak, že od 7 nebo 5 (dle toho, který den jejsou v daném měsíci nona)nony se k 7 nebo 5 přičte 1 a pak odečte číslo před nonounonami (x). Vzoreček pro 3., 5., 7. a 10. měsíc: '''(7+1) - x''', pro ostatní měsíce: '''(5+1) - x'''.
 
Např.:
* '''VI''' nonasNonas octobrisOctobris: 7VI=6, (v říjnu jejsou nonanony 7. dne), tedy (7+ 1) - '''6 (VI)''' = 2. 10.října
* II'''IV''' nonasNonas Septembris: (5+1) -2 '''4''' = 42. 9.září
 
:
{| class="wikitable"
|+ Datum pro nony a idy se liší podle měsíce
|- align="center"
|| Měsíc || 1 || 2 || '''3''' || 4 || '''5''' || 6 || '''7''' || 8 || 9 || '''10''' || 11 || 12
|- align="center"
|| lat. || Januaris || Februaris || '''Matius''' || Aprilis || '''Maius''' || Junius || '''Julius''' || Augustus || September || '''October''' || November || December
|- align="center"
| Nony || 5. || 5. || '''7.''' || 5. || '''7.''' || 5. || '''7.''' || 5. || 5. || '''7.''' || 5. || 5.
|- align="center"
| Idy || 13. || 13. || '''15.''' || 13. || '''15.''' || 13. || '''15.''' || 13. || 13. || '''15.''' || 13. || 13.
|}
 
==Idy==
'''Idy''' (lat. idusIdus) označují '''v březnu, květnu, červenci a říjnu 15. den, v ostatních měsících 13. den'''. Původně označovaly [[úplněk]] a střed měsíce, který býval dnem [[splatnost]]i. Výraz pochází z [[Etruština|etruštiny]].
 
'''Výpočet''' pro ''x Idus'' se provádí obdobně jako iu non - tedy tak, že od 15 nebo 13 (dle toho, který den jejsou v daném měsíci nona)idy, se k 15 nebo 13 přičte 1 a pak odečte číslo před idouidami (x). Vzoreček pro 3., 5., 7. a 10. měsíc: '''(15+1) - x''', pro ostatní měsíce: '''(13+1) - x'''.
 
Např.:
* '''III''' idusIdus martiiMartii: (15+1) - '''3''' = 13. 3.března
* '''VIII''' idusIdus decembrisDecembris: (13+1) - '''8''' = 6. 12.prosince
 
== Tabulka ==
Tabulka pro převod v juliánském kalendáři. Poslední řádek se vztahuje ke kalendám: 27. 3. (Martius) bude VI Calendas Aprilis, tedy šestý den před dubnovými kalendami.
{| class="wikitable"
|-
! Den !! 3. Martius, 5. Maius, 7. Julius, 10. October !! 1. Januarius, 8. Augustus, 12. December !! 4. Aprilis, 6. Junius, 9. September, 11. November !! 2. Februarius
|-
| ''pozn.'' || ''31 dní, idy 15. nony 7.'' || ''31 dní'' || ''30 dní'' || ''28 (29) dní''
|-
| 1. || '''Calendis''' || '''Calendis''' || '''Calendis''' || '''Calendis'''
|-
| 2. || VI Nonas || IV Nonas || IV Nonas || IV Nonas
|-
| 3. || V Nonas || III Nonas || III Nonas || III Nonas
|-
| 4. || IV Nonas || Pridie Nonas || Pridie Nonas || Pridie Nonas
|-
| 5. || III Nonas || '''Nonis''' || '''Nonis''' || '''Nonis'''
|-
| 6. || Pridie Nonas || VIII Idus || VIII Idus || VIII Idus
|-
| 7. || '''Nonis''' || VII Idus || VII Idus || VII Idus
|-
| 8. || VIII Idus || VI Idus || VI Idus || VI Idus
|-
| 9. || VII Idus || V Idus || V Idus || V Idus
|-
| 10. || VI Idus || IV Idus || IV Idus || IV Idus
|-
| 11. || V Idus || III Idus || III Idus || III Idus
|-
| 12. || IV Idus || Pridie Idus || Pridie Idus || Pridie Idus
|-
| 13. || III Idus || '''Idibus''' || '''Idibus''' || '''Idibus'''
|-
| 14. || Pridie Idus || XIX Calendas * || XVIII Calendas * || XVI Calendas *
|-
| 15. || '''Idibus''' || XVIII Calendas * || XVII Calendas * || XV Calendas *
|-
| 16. || XVII Calendas * || XVII Calendas * || XVI Calendas * || XIV Calendas *
|-
| 17. || XVI Calendas * || XVI Calendas * || XV Calendas * || XIII Calendas *
|-
| 18. || XV Calendas * || XV Calendas * || XIV Calendas * || XII Calendas *
|-
| 19. || XIV Calendas * || XIV Calendas * || XIII Calendas * || XI Calendas *
|-
| 20. || XIII Calendas * || XIII Calendas * || XII Calendas * || X Calendas *
|-
| 21. || XII Calendas * || XII Calendas * || XI Calendas * || IX Calendas *
|-
| 22. || XI Calendas * || XI Calendas * || X Calendas * || VIII Calendas *
|-
| 23. || X Calendas * || X Calendas * || IX Calendas * || VII Calendas *
|-
| 24. || IX Calendas * || IX Calendas * || VIII Calendas * || VI Calendas *
|-
| 25. || VIII Calendas * || VIII Calendas * || VII Calendas * || V Calendas * (bis VI)
|-
| 26. || VII Calendas * || VII Calendas * || VI Calendas * || IV Calendas * (V)
|-
| 27. || VI Calendas * || VI Calendas * || V Calendas * || III Calendas * (IV)
|-
| 28. || V Calendas * || V Calendas * || IV Calendas * || Pridie Calendas * (III)
|-
| 29. || IV Calendas * || IV Calendas * || III Calendas * || (Pridie C. *)
|-
| 30. || III Calendas * || III Calendas * || Pridie Calendas * ||
|-
| 31. || Pridie Calendas * || Pridie Calendas * || ||
|-
| || * Aprilis, Junii, Augusti, Novembris || * Februarii, Septembris, Januarii || * Maii, Julii, Octobris, Decembris || * Martii <br />
''(v závorce přestupný rok)''
|}
 
 
== Související články ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Římská_datace“