Magmatická hornina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 217.11.255.98 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je TjBot |
m jednodušší nadpis pod obrázek |
||
Řádek 2:
'''Magmatická''' nebo též '''vyvřelá hornina''' je termín z [[geologie]]. Používá se pro označení horniny, která vzniká krystalizací z [[magma]]tu. Vznik struktury magmatické horniny se řídí posloupností [[krystalizace]], která je spojena s postupným klesáním teploty taveniny, což vyúsťuje ve vznik zárodečných krystalů pevné fáze. Následná krystalizace se řídí podle [[Bowenovo reakční schéma|Bowenova reakčního schématu]].
[[Soubor:Kyselost_hornin.jpg|frame|Jednoduché schéma ukazující vztah mezi viskozitou a obsahem oxidu křemičitého v tavenině]]
==Dělení==
* '''Hlubinné''' (''abyssální'') '''vyvřeliny''' – Magma se vlivem své vysoké [[viskozita|viskozity]] (která je způsobená vysokým obsahem [[oxid křemičitý|SiO<sub>2</sub>]] a následnou [[kyselost]]í hornin) není schopno pohybovat. To vede ke vzniku hlubinných těles několik kilometrů pod zemským povrchem. Tato tělesa mohou dosahovat značných velikostí, u kterých často neznáme spodní ohraničení. Vzniklá tělesa nazýváme odborně [[pluton]]y, [[batolit]]y, či [[peň|pně]]. Těleso v podzemí může chladnout (krystalizovat) až po několik miliónů let. Dlouhá doba krystalizace se projevuje ve všesměrné hrubozrné struktuře vzniklých hornin. Typickým příkladem abyssálních hornin je [[granit]]ická řada hornin.
| |||