Otakar Čapek: Porovnání verzí

Veřejně vystupoval jak proti předválečné amerikanizaci české společnosti, tak proti pozdějšímu poněmčování či bolševizaci – tedy vždy za ryze české národní zájmy. Na konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] bojoval se zbraní v ruce proti Němcům na pražských barikádách, přičemž byl zraněn střelou do nohy. Po válce byly u nás [[Košický vládní program|Košickým vládním programem]] zakázány strany, jež se „provinily na zájmech národa za protektorátu“. K těm patřila i strana agrární, celým názvem „[[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu]]“.

 

Po únorovém puči se nemohl vnitřně smířit s nástupem bolševismu u nás, věřil v brzký návrat předválečných časů a podílel se na práci skupiny kolem bývalého ministerského rady ing. Tomáše Mrkvana, která se na ně měla připravit. Čapek jako zemědělský odborník navrhl připravit program chystané agrární strany, s nímž by šla do voleb, návrh ale byl ostatními odmítnut jako předčasný. 24. května [[1951]] byl zatčen, vyslýchán a 24. srpna vzat do vazby. 23. dubna [[1952]] začal proces, ve kterém prokurátor [[Miroslav Kolaja]] skupinu obžaloval z rozvětveného protistátního spiknutí, řízeného ze západu tzv. „[[Zelená internacionála|Zelenou internacionálou]]“, agenturou amerického imperialismu. Organizace tohoto druhu ve skutečnosti neexistovala, byla fiktivní a vymyšlená. Podle [[Státní bezpečnost|StB]] sídlila kdesi na západě, odkud její imperialističtí vůdcové „tahali za nitky“. Protože s ní žádný politický proces vést nemohli, vedli ho „jen“ s jejími údajnými domácími přisluhovači.