Regulátor růstu: Porovnání verzí

Růst rostlin je ovlivněn řadou chemických sloučenin z nichž mnohé si rostliny i samy vytvářejí. Mezi takové patří růstové [[fytohormon|hormony]], jejichž vlivem může docházet k podpoře, omezení či modifikaci růstu rostlin, či i jen jejich částí. Významnou skupinu představují auxiny a jejich účinku se využívá zejména při množení rostlin tvorbou kořenového systému na oddělených částech rostlin, a omezeně i pro ovlivnění výnosů. Mezi prvé a nejznámější patří i rostlinami vytvářený heteroauxin - kyselina indolyloctová (IAA). Tu lze stejně jako řada analogů připravit i synteticky. Často jsou další syntetické auxiny i účinnější - mezi nimi vystupuje do popředí zejména kyselina indolylmáselná (IBA), či např. její draselná sůl (IBAK). Další sloučeniny široce používané samostatně nebo souběžně s těmito sloučeninami jsou kyselina naftyloctová (NAA), resp. její sodná sůl (NAANa) a také i podpůrně působící kyselina nikotinová (NA). Pro uvedené cíle je tu tedy vedle řady dalších sloučenin uvedená sada kyselin a jejich solí. Vzhledem k tomu,že jejich účinek se již projevuje ve velmi nízkých koncentracích - někdy až 10 mg/l, tak se pro praktické formulace používají ve formě roztoků, dále pak prášků, gelů i past. Jejich příprava je popsána podrobně v řadě publikací<ref>Josef Kutina: Regulátory růstu. SZN 1988</ref><ref>Runkova, L.B.: Dějstvije reguljatorov rosta na dekorativnyje rastěnija, Moskva 1985</ref><ref>Říha, M.: Sborník předn. z odb-semináře Lednice n. M., list. 2003, str. 104-110</ref><ref>Josef Kutina: Regulátory růstu. SZN 1988</ref>. Zde se také u konkrétních formulací můžeme setkat i s takovými, zahrnujícími další sloučeniny optimalizující působení uvedených účinných látek. Mezi ně patří často například vitamin B1 a i vitamin C.

Stimulační účinek spočívá v rozšiřování cévcévních svazků a tím pádem v rychlejším transportu živin.