Teoreticky byla ústava Československé socialistické republiky vyjádřením socialistického [[konstitucionalismus|konstitucionalismu]], jenž byl silně ovlivněn [[SvazSovětský sovětských socialistických republiksvaz|sovětskými]] ústavami z let 1936 a 1977.<ref name="stan12">{{Citace monografie | příjmení = Zdobinský | jméno = Stanislav| odkaz na autora = Stanislav Zdobinský | spoluautoři = et al.| titul = Československá ústava: Komentář| vydání = 1 | vydavatel = Panorama | místo = Praha | rok = 1988 | počet stran = 531 | edice = Zákony (komentáře) | strany = 12}}</ref> Československá úprava však měla oproti ústavám jiných socialistických států svá specifika, z nichž nejmarkantnější byla existence individuální [[Hlava státu|hlavy státu]] (další výjimkou byla do roku 1980 socialistická [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]]). Základní osou systému byla tzv. koncepce zastupitelských sborů.<ref name="stan57">Zdobinský (1988). s. 58.</ref> Československá ústava z roku 1960 neupravovala jen státní instituce, ale i instituce politické, když zakotvovala vedoucí úlohu [[Komunistická strana Československa|KSČ]] (čl. 4) či vymezovala prostor pro [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní frontu]] (čl. 6) a další dobrovolné společenské organizace (čl. 5).
Ústava ČSSR byla ústavou [[Ústava#Dle možností ústavu změnit|rigidní]] a měla dvě funkce: politicko-právní a politicky-ideovou.<ref name="stan17">Zdobinský (1988). s. 17.</ref> Ústava byla v roce 1960 koncipována tak, že bude zahrnovat veškerou ústavní materii s výjimkou úpravy státních hranic.
