Bitva o Vukovar: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ věta s linkem |
opraveny největší kiksy a požádáno o zdroje na konkrétní místa |
||
Řádek 20:
[[Soubor:Castle Eltz Vukovar4.JPG|thumb|left|Vukovar 1991]]
Během roku [[1991]], když [[Chorvatsko]] získalo nezávislost a prohlásilo se "státem Chorvatů", se jeho politika začala orientovat na budování národní celistvostí ve svých hlavních centrech a městech.{{chybí zdroj}} To mělo za následek, že v roce [[1991]] bylo spousta srbských obyvatel vyháněna ze svých území a terorizovaná chorvatských obyvatelstvem{{chybí zdroj}} a mnozí Chorvaté v převážně srbských oblastech zase naopak. Od července [[1991]] začalo soustavné vraždění srbských obyvatel i v širším okolí [[Vukovar]]u. Před zahájením operace jugoslávské armády požádal [[Bělehrad]] [[Evropská unie|Evropskou unii]] o zprostředkování jednání, ovšem bezvýsledně.{{chybí zdroj}} Před boji bylo z města evakuováno přes 6 tisíc chorvatských žen, dětí a starých osob, Srbům evakuace nebyla povolena. [[Slobodan Milošević]] dal povel k útoku na Vukovar s tím, že musí chránit srbské obyvatelstvo. V té době ve Vukovaru měl kolem 45 000 obyvatel, z čehož bylo 47 procent Chorvatů a 32 procent [[Srbové|Srbů]]. Většina Srbů v době bojů Vukovar opustila a začala noční můra pro zdejší zůstavší obyvatele.
Bitva probíhala
▲Bitva probíhala na podzim roku [[1991]]. Během několika měsíců bojů [[Chorvati]] město ztratili, pro [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávskou lidovou armádu]] (JNA) to ale bylo vítězství velmi těžce vybojované. Došlo k rozsáhlé devastaci města a masakrům civilního obyvatelstva. Tato bitva patří k nejrozsáhlejším v celé válce za nezávislost [[Chorvatsko|Chorvatska]] a často je na ni poukazováno jako na selhání mezinárodních společenství.<br />
Vlastní bitva začala po dělostřeleckém a leteckém ostřelování srbskou pozemní ofenzívou [[25. září]] [[1991]]. Tento první útok byl Chorvaty odražen. Při další týden trvající ofenzívě v říjnu bylo město obklíčeno, což Srby stálo ztrátu několika desítek bojových vozidel. Materiální situace obránců se poté rychle zhoršovala, zvláště po neúspěšném pokusu o průlom na konci října. Naopak srbské útvary obsadily [[1. listopad]]u obec Marinac, čímž definitivně uzavřeli kruh kolem chorvatských obránců. Odstřihnuta byla [[kukuruzni put|poslední cesta]], která spojovala Vukovar s územím, které bylo pod kontrolou chorvatských vojsk.
V dalších dnech JNA dobyla [[Lužac]] a [[11. listopad]]u také [[Bogdanovci|Bogdanovce]]. Zbylí obránci byli rozštěpeni a stísněni v centru města a předměstí [[Borovo naselje]]. Vzhledem k beznadějné situaci se zbytky chorvatských jednotek pokusily probít z města na západ po malých skupinách na vlastní pěst. Podařilo se to však jen velmi malému počtu, celá skupina vojsk obklíčených v Borovu byla zajata a vojáci převezeni do zajateckých táborů v Srbsku. Po bojích zbyly z města jen rozvaliny.
Při dobytí města hrály vedle útvarů JNA důležitou roli také různé polovojenské jednotky. Mezi nimi byly zvlášť významné [[Srpska dobrovoljačka garda|Srbské dobrovolnické gardy]] [[Željko Ražnatović|Željka Ražnatoviće]], zvaného Arkan.
Město zůstalo pod kontrolou Srbů po celou dobu občanské války, až v roce [[1998]] bylo mírovou smlouvou převedeno pod záštitou OSN pod rámec Chorvatska.
| |||