Stratigrafie Marsu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m napřímení redirectu šablony (data od Dannyho B.); kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:MarsTopoMap-PIA02031 modest cropped.jpg|thumb|Topografická mapa povrchu Marsu]]
'''Stratigrafie Marsu''' je vědní disciplína v [[planetologie|planetologii]], která se snaží rozčlenit základní [[stratigrafie|stratigrafické]] jednotky na [[Mars (planeta)|Marsu]]. V současnosti se skládá ze tří základních jednotek (tedy ''Noachian'', ''Hesperian'' a ''Amazonian''), které byly vyčleněny na základě fotografií [[Program Viking|sondy Viking]] ze 70. let. Nyní, vzhledem k získávání stále nových dat ze sond z posledního desetiletí, které kolem Marsu obíhají či po něm jezdí, procházejí podstatnou [[revize|revizí]].{{chybíDoplňte zdroj}} Vzhledem k tomu, že zatím není možné získat [[geologický vzorek|geologické vzorky]] přímo z hornin na [[Povrch Marsu|povrchu]], je celá stratigrafie založena na pozorování svrchní vrstvy kůry, respektive na projevech [[impakt mimozemského tělesa|impaktů]] cizích těles na povrch.
 
Množství [[Impaktní kráter|kráterů]], jejich překryv či stupeň [[eroze]] je směrodatným vodítkem, podle kterého se dá určit přibližné [[geologický čas|stáří]] pozorované části. Tato nepřímá metoda je tedy pouze orientační a tak se v budoucnosti může snadno stát, že velká část stratigrafie bude pozměněna, či upravena a že data o [[hornina|horninách]] budou zpřesněny. Současné členění je tedy jen orientační, slouží pro hrubý popis událostí.
Řádek 32:
== Historie ==
[[Soubor:Mars Viking 11h016.png|thumb|Povrch planety tak, jak ho zachytil přistávací modul sondy Viking]]
První [[geologická mapa|geologické mapy]], dle kterých by se dala stratigrafie odvozovat začaly vznikat až v době, kdy člověk byl schopen na povrchu zaznamenat podrobnější [[detail]]y. Tato doba je spojena s prvními kvalitnějšími snímky, které se začaly objevovat po úspěšné misi [[Víking (mise)|Viking]]. Na základě získaných dat, se začal tvořit první systém, dle kterého vzniklo první rozčlenění (''Scott'', ''Carr'' [[1978]],<ref>http://adsabs.harvard.edu/abs/1978rpgp.rept...89S</ref> ''Tanaka'' [[1986]]{{chybíDoplňte zdroj}} a později Tanaka s kolektivem v [[1992]]<ref>http://adsabs.harvard.edu/abs/1992mars.conf..345T</ref>). Některé oblasti se ale nepodařilo sondě Viking prozkoumat, či data byla velmi slabá a tak velké oblasti území Marsu nebylo možno do systému zařadit. Tehdejší rozlišení fotografií současně ani neumožňovalo pozorovat menší detaily (některé mapy dosahovaly měřítka až 1:25 000 000.<ref>http://geopubs.wr.usgs.gov/i-map/i2727 Legenda k této mapě</ref>) Na základě těchto map bylo možno provést první hrubé rozdělení na tři základní jednotky: ''Noachian'', ''Hesperian'' a ''Amazonian'' (viz dále).<ref name="anl">{{Citace elektronické monografie
| url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1986JGR....91..139T
| titul=Tanaka, Kenneth L.; The stratigraphy of Mars
Řádek 43:
=== Noachian ===
[[Soubor:Acidalia.jpg|thumb|Krátery v oblasti [[Acidalia Planitia]]]]
Období ''noachinu'' je datováno do 3,7 miliard let, ale předpokládá se, že většina základních jednotek byla zformována okolo 4,1 miliard let (''Nimmo'' a ''Tanaka'', 2005<ref>http://adsabs.harvard.edu/abs/1985pggp.rept..509T</ref>) (oproti tomu starší zdroje uvádějí 3,8 až 3,5 miliard let){{chybíDoplňte zdroj}}. V tomto období byl povrch planety vystaven extrémnímu bombardování cizími tělesy v největší míře za celou historii planety. Na 10<sup>6</sup> km<sup>2</sup> povrchu jednotky noachian bylo rozpoznáno na 200 kráterů větších než 5 km a 25 větších než 16 km. Hlavní část jednotky nebyla zatím přesně určena, ale předpokládá se, že většina velkých kráterů vznikla před 4,1 miliardy let (Nimmo a Tanaka, 2005).{{chybíDoplňte zdroj}}
 
V této době na povrchu planety existoval vedle masivního bombardování také silný [[vulkanismus]], který pomáhal vlivem unikajících [[sopečné plyny|sopečných plynů]] vytvářet [[Podnebí|klima]] planety v podobě husté [[atmosféra|atmosféry]]. Docházelo ke vzniku vyboulení v oblasti [[Tharsis]]. Předpokládá se, že v této době na povrchu mohly existovat [[řeka|řeky]] a možná i [[oceán]],<ref>http://www.aasmeeting.org/publications/baas/v33n3/dps2001/221.htm</ref> jelikož zde existovala [[voda]] v [[kapalina|kapalném]] stavu. Nové objevy naznačují, že v této době docházelo k pravidelným obrovským [[záplava|záplavám]].<ref>http://adsabs.harvard.edu/abs/1997LPI....28..807L</ref> Některé [[hypotéza|hypotézy]] pracují i s myšlenkou, že v této době mohl vzniknout na Marsu [[mimozemský život|primitivní život]]<ref>http://adsabs.harvard.edu/abs/2004eab..conf..313Z</ref> (i když žádné důkazy nebyly dosud předloženy).
Řádek 80:
 
{{Portály|Planetární vědy}}
 
[[Kategorie:Mars]]
[[Kategorie:Stratigrafie]]