Těšínsko: Porovnání verzí

[[Soubor:Chotebuz Podobora03.JPG|thumb|left|Archeopark na místě hradiska v [[Chotěbuz]]i-Podoboře]]

 

=== Pravěk a první středověké státní útvary ===

Nejstarší [[archeologie|archeologické]] nálezy na Těšínsku pocházejí zhruba z doby 10&nbsp;000 – 8&nbsp;000 př. n. l. Sice nevypovídají o nijak hustém osídlení, naznačují však, že již v této době byla tato oblast důležitou komunikační oblastí, kterou procházely stezky spojující [[povodí]] [[Morava (řeka)|Moravy]], [[Odra|Odry]], [[Visla|Visly]] a [[Váh]]u.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|odkaz na autora=|titul=Těšínsko. 1. díl: Přírodní prostředí, dějiny, obyvatelstvo, nářečí, zaměstnání|vydání=1|místo=Šenov u Ostravy|vydavatel=Tilia|rok=1997|isbn=80-86101-00-2|poznámka=Dále jen ''Těšínsko 1''|strany=41|jazyk=}}</ref>

 

[[19. století]] bylo ve znamení rozvoje průmyslu (především těžby [[černé uhlí|černého uhlí]], [[metalurgie|hutnického]] a [[dřevozpracující průmysl|dřevozpracujícího průmyslu]]), ale také českého a především polského [[nacionalismus|nacionálního]] hnutí.<ref>''Těšínsko 1.'' Str. 55-62.</ref>

 

=== Rozdělení Těšínska ===

{{Viz též|Československo-polský spor o Těšínsko}}

Mezi lety [[1918]] až [[1958]] probíhal mezi nově vzniklými státy Československem a Polskem o Těšínsko s různou intenzitou [[Těšínský konflikt|územní spor]], který na počátku roku [[1919]] vyústil v [[Sedmidenní válka|Sedmidenní válku]]. V roce [[1920]] bylo rozděleno mezi [[Československo]] a [[Polsko]]. Hlavní město knížectví [[Těšín]] bylo tehdy též rozděleno mezi obě země a na jeho předměstí Saská Kupa přiřčeném Československu vzniklo nové město [[Český Těšín]]. Hranice probíhá z velké části řekou [[Olše (řeka)|Olší]]. Východní část české části Těšínska je od rozdělení Těšínska v roce [[1920]] [[Poláci|Poláky]] běžně nazývána [[Zaolzie]] [zaolžje] (tedy Zaolší, viděno směrem z [[Polsko|Polska]]). Tato část československého Těšínska byla v říjnu [[1938]] Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] vojensky obsazena a anektována [[Druhá Polská republika|Polskem]]. S tímto verdiktem byli [[Němci]] a [[Slezané]] (dříve též „Šlonzáci“) nespokojeni a požadovali připojení k [[Nacistické Německo|Německu]].<ref name="Gawrecki368">Gawrecki (1999), str. 368.</ref> Podle soupisu obyvatel pořízeného Němci v roce 1939 se dominující národností bývalého polského záboru československého Těšínska stala národnost slezská (37 %) (tzv. [[DVL|volkslistáři]]), k [[Češi|české národnosti]] se hlásilo 21 % obyvatel, k [[Poláci|polské]] 24 % a k německé 18 %.<ref name="Zahradnik44">a b c d Stanisław Zahradnik ve Sborníku referátů z mezinárodní vědecké konference konané 4. října 2001 v Českém Těšíně: Mniejszości narodowe na Śląsku Cieszyńskim dawniej i dziś (2001), str. 44.</ref>

 

 

== Reference ==

 

== Literatura ==

[[Kategorie:Historická území]]

[[Kategorie:Regiony Evropy]]

 

[[en:Cieszyn Silesia]]