Giacomo Carissimi: Porovnání verzí

příjmení=Carissimi|

obrázek= Giacomo Carissimi.jpg |

'''Giacomo Carissimi''' ''(čti: karisimi)'' (pokřtěn [[18. duben|18. dubna]] [[1605]], [[Marino (italské město)|Marino]] – [[12. leden|12. ledna]] [[1674]], [[Řím]]), byl [[Itálie|italský]] hudební skladatel raného [[Barokní hudba|baroka]]. Je nazýván otcem [[oratorium|oratoria]].

 

 

Jeho životopis je neobyčejně chudý na převratné události. Přesné datum narození známo není, udává se datum křtu [[18. duben|18. dubna]] [[1605]], ale narozen mohl být i o rok dříve. Narodil se v rodině bednáře v Marinu, vesničce v blízkosti [[Řím]]a. Nejspíše prošel základním hudebním vzděláním jako zpěvák v chrámovém sboru. Existují doklady o tom, že v roce [[1623]] zpíval v chrámu v [[Tivoli]], kde se o dva roky později stal varhaníkem.

Proslul jako znamenitý hudební pedagog. Mezi jeho žáky patřili [[Marc-Antoine Charpentier]], [[Johann Kaspar Kerll]], [[Christoph Bemhard]] a patrně i [[Johann Philipp Krieger]]. Nepatřil mezi chudé hudebníky. Jeho dílo bylo vždy patřičně honorováno. Zemřel v Římě [[12. leden|12. ledna]] [[1674]] jako relativně velmi bohatý muž.

 

 

Carissimi, jako pokračovatel v díle Monteverdiho, má významný podíl na rozvoji recitativu. Završil i vývoj [[madrigal]]ů, typické formy hudební [[renesance (hudba)|renesance]], které se jeho přičiněním transformovaly do tvaru koncertní [[kantáta|kantáty]].

Nejvíce však skladatele proslavila forma oratoria. Carissimi bývá často nazýván otcem oratoria, neboť byl prvním významným skladatelem této hudební formy tak typické pro celé barokní období. Svými díly jako je Jefta nebo Jonáš stanovil formální pravidla, která byla téměř po dvě století respektována skladateli nejen baroka, ale i [[klasicismus|klasicismu]]. Nejen to, zásluhou Carissimiho dostala tato hudební forma i své jméno. První skladby tohoto druhu uvedli totiž skladatelé Giacomo Carissimi a [[Emilio de' Cavalieri]] v oratoriu (modlitebně) chrámu sv. Marcella v Římě.

 

 

Protože naprostá většina autografů Carissimových děl se nedochovala a skladby jsou známy pouze z dobových opisů, je pro hudební vědce značným problémem rozlišit skutečné autorství skladeb, které jsou Carissimovi připisovány. Pro laika je už asi méně podstatný problém žánru, neboť je často značný problém rozlišit rozlehlejší moteto od oratoria.

* přibližně 150 kantát na světské náměty (např. ''A pie dun verde alloro, Ferma, Lascia chio parli'')

 

* [http://www.wqxr.com/cgi-bin/iowa/cla/learning/grove.html?record=1598 Životopis]

 

* Iva M. Buff: A Thematic Catalog of the Sacred Works of Giacomo Carissimi, Notes, 2nd Ser., Vol. 38, No. 1 (Sep., 1981), pp. 66-67 (angl.)