Nebovidy (Praha): Porovnání verzí

▲'''Nebovidy''' - zaniklá ves na území Prahy ([[Malá Strana|Malé Strany]]) jižně od opevnění maltézského kláštera s původně románským kostelem sv. Vavřince pod [[Petřín]]em, který stál za domem čp.390 v dnešní Karmelitské ulici - je zmiňován poprvé v r.[[1298]] jako místo, ve kterém se nalézá dvorec chotěšovských premonstrátů (ženského řádu) s klášterem a kostelem sv. Maří Magdalény. Když se tento ženský řád v r.[[1313]] přestěhoval na [[Staré Město]] (do bývalého kláštera templářů) darovala [[Eliška Přemyslovna]] opuštěný klášter v Nebovidech dominikánkám, zvaným magdalenitky. Další ženský klášter - dominikánek u sv. Anny - byl v zadní části dnešního [[Tyršův dům|Tyršova domu]] (Michnova paláce). Severně odtud byl dvůr a mlýn náležející klášteru [[břevnov]]skému. Nebovidy ve 14. století patřily převážně dvěma církevním institucím: zdejšímu klášteru sv. Anny a benediktinskému klášteru sv. Jiří na [[Pražský hrad|Pražském Hradě]], který zde vytvořil tzv. [[postranní právo]]. Rozšířením Malé Strany [[Karel IV.|Karlem IV.]] dostaly se v letech [[1360]]-62 Nebovidy (s částí sousedního [[Újezd (Malá Strana)|Újezd]]a) do jejích hradeb. V r.1420 vypálili pražané kostel i klášter sv. Maří Magdalény. [[Berní rula]] uvádí v Nebovidech vlastněných svatojiřským klášterem k r.[[1653]] 17 domů - postranní právo nebovidské bylo v r.[[1780]] připojeno k Malé Straně. Z původních Nebovid se zachovalo jméno ulice Nebovidská, kostel sv. Vavřince (čp. 553) se zvonicí (čp.396) a obvodové zdi kostela sv. Maří Magdalény v Karmelitské ulici (v budově čp. 387 - Tiskařské závody).