Verze z 2. 4. 2012, 13:32 editovat MiroslavJosef (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 113 102 editací m linky, styl ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 4. 2012, 13:12 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: Upravuji šablonu: Citát bible; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor: Gottfried Wilhelm von Leibniz.jpg \|thumb\| upright=1.0\| Gottfried Wilhelm von Leibniz {{Malé\|(Kolem 1700)}} ]] '''Teodicea''' (z [[francouzština\|franc.]] ''théodicée'', od [[řečtina\|řec.]] ''theos'', Bůh a ''dikaios'', spravedlivý) znamená ospravedlnění Boha. Jde o starý problém [[filozofie]] a [[teologie]] a týká se přítomnosti [[Zlo\|zla]] ve světě. Klíčovou otázkou je proč [[Bůh]], pokud je všemohoucí a dobrý, dopouští zlo? Tímto tématem se zabývali již od starověku [[Skepse\|skeptici]] i [[Agnosticismus\|agnostikové]], na počátku novověku toto téma znovu otevřel [[Gottfried Wilhelm Leibniz]], který také roku [[1710]] poprvé použil pojem teodicea. Řádek 15: * zpřesnění pojmu zla. === Odmítnutí problému === Na několika místech Bible se podobné otázky odmítají s odkazem na to, že člověk nemůže proti svému Bohu a stvořiteli nic namítat. Tak říká spravedlivý Job: „To máme od Boha přijímat jenom dobro, kdežto věci zlé přijímat nebudeme?“{{~~citát~~Citace bible\|Jb\|2\|10}}. [[Pavel z Tarsu]] napsal: „Člověče, co vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor svému tvůrci: Proč jsi mě udělal takto?“ {{~~citát~~Citace bible\|Ř\|9\|20}}. Rabbi Jannai v [[Mišna\|Mišně]] říká: „Není nám dáno vědět, proč se bezbožným vede dobře a spravedliví trpí.“<ref>''Mišna, Pirkej avot'' 4,19 </ref> Podobně [[Immanuel Kant]]<ref>''Über das Mißlingen aller philosophischen Versuche in der Theodizee'', 1791 </ref>, protestantský teolog [[Karl Barth]] i katolický teolog [[Hans Küng]]. === Relativizace problému === Problém zla lze různým způsobem relativizovat. Tak podle jiných míst Bible slouží i zlo k uskutečnění Božího plánu se světem (například {{~~citát~~Citace bible\|Iz\|45\|7}}; {{~~citát~~Citace bible\|Př\|16\|4}}). Zlo se často chápe jako zkouška (Job), případně trest. V pozdějším judaismu se argumentuje tím, že Bůh nejprve stvořil různé světy „na zkoušku“ a jejich pozůstatkem je zlo. Podobně hovoří [[Hegel]] o „práci záporna“, bez níž by se světový Duch nemohl vyvíjet. === Omezení Boží všemohoucnosti === Řádek 31: Leibniz správně pochopil, že ve většině logických argumentací – včetně současných<ref>Viz např. http://plato.stanford.edu/entries/evil/ </ref> – se představa zla přijímá bez rozlišení a „antropocentricky“: například tělesná bolest je sice nepříjemná, je to ale také varování, pro něž je tělo vybaveno zvláštním nervovým aparátem. Také [[smrt]] a smrtelnost je součástí celkové „strategie“ živého, které trvá jen tak, že se obnovuje – rodí a hyne. Zbývají pak kategorie zla působené člověkem, zneužitím jeho svobody – vraždy a války, lhostejnost, zbabělost a bezohlednost, lež a podvod.<ref>J. Sokol, ''Člověk a náboženství''. Praha 2004. Kap. Problém zla a teodicea, str. 217.</ref> == Odkazy == === Reference === <references /> === Literatura === * ''Ottův slovník naučný'', heslo Theodicea. Sv. 25, str. 334 === Související články === [[Gottfried Wilhelm Leibniz]] === Externí odkazy === [http://ktf.cuni.cz/~skoblik/komentare/soter.htm J. Skoblík, Soteriologie a teodicea] *{{en}} Řádek 53: {{Portály\|Filosofie\|Křesťanství}} [[Kategorie:Filozofie náboženství]] [[Kategorie:Filosofické pojmy]]

Teodicea: Porovnání verzí