Drahoňův Újezd: Porovnání verzí

Již v roce 1352 se připomíná újezdský kostel svatého Jakuba Většího jako [[farní kostel|farní]] a podrobovali se k němu roku [[1359]] Ota a Beneš z Chrástu s Teodorikem ze Soběšic, s Janem, řečeným Drahoněm z Újezda a bratry Drahoněm a Zdislavem z Chotětína. Roku [[1374]] dosazovali sem kněze bratři Zdislav z Chotětína a Albert z Drahoňova Újezda. V roce [[1412]] byla [[patronát|spolupatronkou]] Dorota, vdova po Michálkovi z Chotětína, jako [[poručník|poručnice]] nezletilých dědiců. V letech [[1426]] až [[1435]] byli vykonávali podací právo vdova Anna a vladyka Drhan. Z této poslední doby jsou známi faráři Jan ([[1407]]) a Nikolin ([[1423]]). [[Husitství|Husitské učení]] se zde příliš nešířilo a patronové kostela byli [[Římskokatolická církev|katolíci]]. Koncem [[16. století|16.]] a počátkem [[17. století]] byli v Újezdě kněží katoličtí, ale, jak bylo tedhdy poměrně běžné, přidržovali se různých způsobů [[kališníci|kališnických]] či [[protestantství|protestantských]], z čehož vznikaly časté rozepře s patrony kostela, jimiž byli držitelé zbirožského panství. Takové rozepře a požitky ze dvorů v Újezdě a v [[Biskoupky (Sebečice)|Biskoupkách]] měl farář Machač, dosazený sem roku [[1609]]. Když po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] nastal nedostatek kněží, přisluhovali zdejší faráři na okolních opuštěných farnostech. Z původního stavby zachoval se [[gotická architektura|gotický]] [[Kněžiště|presbytář]] a stará [[křtitelnice]], vytesaná z jediného kusu hrubozrného [[pískovec|pískovce]]. Kostelní [[loď (architektura)|loď]] a věž pocházejí z roku [[1764]].