Šporkové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 7:
[[Jan Špork]] († [[1679]]) jako prostý voják sloužil v řadách katolické ligy, v [[Bavorsko|bavorské]] armádě válčil na [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]]. Vévoda [[Maxmilián Bavorský]] jej povýšil na plukovníka, avšak Jan odešel do vojska císaře Ferdinanda, kde se z něj stal válečný rada, generál jízdy a říšský hrabě. V armádě sloužil až do vysokého věku. V Čechách se domohl velkého majetku. Dodnes je jeho legenda živá i v místě jeho německého rodiště, Delbrücku. Jeho vnuk [[Jan Rudolf Špork]] se stal v roce 1720 staroboleslavským proboštem a pražským pomocným biskupem, v [[Řím|Římě]] dohlížel za české země na proces kanonizace sv. [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]]. Pravnuk Jan Václav byl nejvyšším hofmistrem, Království českého a ředitelem dvorské a komorní hudby na dvoře [[Marie Terezie]]. Ve vídeňském dvorském divadle prosazoval [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartovy]] opery.
Nejvýznamnější člen rodu, [[František Antonín Špork]] ([[1662]] - [[1738]]), studoval na pražské univerzitě, poté cestoval po celé [[Evropa|Evropě]]. Od roku [[1690]] vykonával funkci královského místodržícího. Také patřil k prvním, kteří do Čech zavedli hru na [[lesní roh]]. Zanechal po sobě zámek [[Kuks]], špitál a barokní lázně. Zámek i špitál spolu s lázněmi byl vyzdoben díly předních [[baroko|barokních]] sochařů a malířů. Proslul zejména jako mecenáš významných umělců (především sochaře [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]]) a jeho jméno je trvale spojeno s vybudováním [[Kuks]]u a areálu zámku v [[Lysá nad Labem|Lysé nad Labem]]. Vybudoval knihovny v Praze, Lysé nad Labem a Kuksu, v roce [[1701]] založil v pražském paláci Na Poříčí první stále šlechtické divadlo, později dokonce stálou italskou operní scénu. Vystupoval jako ostrý kritik společenských poměrů a zastánce myšlenek tolerance, na jejichž podporu vydával knihy ve své soukromé tiskárně. Právě kvůli těmto knihám se dostal do konfliktu s oficiálními kruhy, který skončil konfiskací knihovny a obžalobou z kacířství, z čehož jej obvinili [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]], se kterými vedl spory o majetek.
Rod vymřel jako bezvýznamný po meči v roce [[1928]].
| |||