Římský cenzor: Porovnání verzí

Právo a povinnost zjistit počet občanů a dle majetku vyměřiti jim práva a povinnosti příslušelo v [[Řím]]ě nejvyššímu úředníku, tedy za doby královské teoreticky [[král]]i, za republiky [[konzul]]ům. Poněvadž však konzulové byli velice zaměstnáni velitelstvím vojenským, a úkol zmíněný, který vyžadoval delší doby, každoročně vykonat nemohli, oddělena byla r. 443 př. n. l. tato funkce od úřadu konzulského a svěřena dvěma zvláštním úředníkům, kteříž nazváni byli '''Censoři'''.

 

 

Úřad ten byl prvotně přístupen toliko [[patriciové|patriciům]] až do r. 351 př. n. l., kdy první [[plebej]] za Censora byl zvolen, ale lustrum bylo ještě dlouhou dobu potom vykonáváno jen od patricijského Censora. Od r. 339 př. n. l. ([[lex Publilia]]) musil aspoň jeden z Censorů býti plebej. Opětné zastávání censury bylo od r. 265 př. n. l. zakázáno. Censura nebyla úřadem stálým, nýbrž periodicky se vracejícím po době jedné censovní periody (lustrum), kteráž původně zajisté byla čtyřletá (quinto quoque anno). Ale v pozdější praxi normální lhůta mezi jednotlivými lustry jest pět let. Původně asi s dokončením censu končila se také úřední činnost Censorů. Zprávy starověké (u [[Livius|Livia]] a j.) o pětiletém trvání tohoto úřadu nejsou hodnověrny, neboť odporují celé idei republikánského zřízení a povstaly asi tím, že pětiletá platnost výkonů censorských smíšena byla omylem s úřední činností Censorů. Od r. 320 př. n. l. ([[lex Aemilia]]) stanovena byla doba úřední Censorů na 18 měsíců. Censorové nastupovali na úřad hned po svém zvoleni počátkem jara (v dubnu), lustrum spadalo obyčejně do května následujícího roku.