Ingušsko: Porovnání verzí

| zkratka =

| předvolba =

'''Ingušsko''', oficiálně '''Republika Ingušsko''', ( ''Республика Ингушетия'', ''ГIалгIай Мохк'') je [[autonomie|autonomní]] vnitrozemskou republikou [[Rusko|Ruské federace]] v předhůří [[Kavkaz]]u. Sousedí se [[Severní Osetie|Severní Osetií]], [[Čečensko|Čečenskem]] a [[Gruzie|Gruzií]].

 

Ve středověku existovala na jejím území říše [[Alanie]], která byla ve [[13. století]] zničena vpádem Mongolů. Od [[16. století]] pronikaly do oblasti horské kmeny Čečenů a Ingušů, které daly oblasti jméno. V průběhu [[19. století]] bylo Čečensko a Ingušsko připojeno k Rusku. Po ruské revoluci se území stalo nejprve součástí Těrské (Těrecké) sovětské republiky ([[1918]]-[[1919]]), od roku [[1921]] pak [[Horské ASSR]] (Gorskaja ASSR). Roku [[1924]] byla Horská ASSR zrušena a jednotlivé oblasti získaly autonomii v rámci RSFSR. Roku [[1934]] bylo Ingušsko s [[Čečensko|Čečenskem]] sloučeno (Čečensko-ingušská AO, od roku 1936 Čečensko-ingušská ASSR v rámci RSFSR). Za 2. světové války byla republika krátkodobě okupována Německem, po osvobození byl zrušen autonomní republikový statut a obyvatelstvo bylo násilně vysidlováno do [[Střední Asie]]. K revizi tohoto aktu došlo roku [[1957]], kdy byl obnoven autonomní statut a obyvatelstvu povolen návrat. V souvislosti s rozkladem SSSR vzrostlo v republice napětí mezi hlavními etnickými skupinami, Čečeny a Inguši. Na rozdíl od [[Čečensko|Čečenska]] se Inguši vyslovili pro setrvání v rámci Ruské federace a poté, co Čečensko vyhlásilo nezávislost, se Ingušsko od něj odtrhlo a byla vyhlášena Ingušská republika (v rámci Ruské federace). Roku [[1993]] byl změněn název na současný. V roce [[1992]] vypukl konflikt mezi Inguši a Osety na území, které bylo roku [[1944]] přičleněno k [[Severní Osetie|Severní Osetii]] a roku [[1957]] nebylo vráceno zpět Ingušsku (Prigorodnyj rajon). Většina ingušského obyvatelstva uprchla ze sporné oblasti (odhady kolísají mezi 30 až 60 tisíci) a přes severoosetsko-ingušskou dohodu o repatriaci uprchlíků z roku [[1994]] jich stále většina zůstává v Ingušsku. Na podzim [[1997]] bylo pod ruskou patronací podepsána severoosetsko-ingušká dohoda o postupné normalizaci situace v této oblasti včetně ruské ekonomické pomoci. V Ingušsku je též na 100 000 uprchlíků z [[Čečensko|Čečenska]].

 

 

{{commonscat|Ingushetia}}

* {{ru}} [http://www.ingushetia.ru/ Oficiální web Ingušska]