Paul Carell: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Verze 8276839 uživatele Hruskapetr (diskuse) zrušena, WP:VaS, na cizojazyčné wiki neodkazujeme
m pryč ostatní odkazy na de:
Řádek 1:
{{upravit}}
'''Paul Carell''', narozen jako '''Paul Karl Schmidt''', (2. listopadu [[1911]] v [[Kelbra]] (Kyffhauser) - 20. června [[1997]] v [[:de:Rottach-Egern|Rottach-Egern]]) byl [[Schutzstaffel|SS]]-[[Obersturmbannführer]], mluvčí ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentropa a po roce 1945, úspěšný spisovatel a novinář listu ''[[Die Zeit]]'' a ''[[:de:Der Spiegel|Der Spiegel]]''. Od roku [[1993]] používal také [[pseudonym]] '''Carell-Schmidt''' - například na zakládající listině nadace Hans Filbinger.
 
== Kariéra nacionálního socialisty ==
Řádek 8:
V roce [[1940]] byl v SS povýšen na Obersturmbannführera. V témže roce se stal tiskovým mluvčím ministra zahraničí [[Joachim von Ribbentrop|Joachima von Ribbentropa]] a vyslancem I.třídy. V této funkci mu byl podřízen informační a tiskový odbor ministerstva zahraničí.
 
Jeho hlavním úkolem, na ministerstvu, bylo vedení denních tiskových konferencí. Proto je také považován za jednoho z hlavních propagandistů nacionálního socialismu během druhé světové války. Měl rozhodující vliv na nejrozšířenější propagandistický časopis nacionálně-sociální strany "Signal", vydávaný nákladem 2,5 mil. výtisků. Nedávný výzkum také doložil, že jeho vliv byl přinejmenším srovnatelný s [[:de:Otto Dietrich|Otto Dietrichem]], (říšským tiskovým vedoucím u [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]]) a [[Hans Fritzsche|Hansem Fritzschem]] (tiskovým vedoucím na říšském ministerstvu propagandy).
 
Je skutečností, že prostřednictvím propagandy ospravedlňoval [[holocaust]]. Toto propagandistické odůvodnění bylo prováděno ve spolupráci s Kulturně politickým oddělením,jemuž předsedal Franz Six a oddělením pracovní skupiny "Vnitro II" s jeho ředitelem Horstem Wagnerem - spojkou mezi Ribbentropem a [[Heinrich Himmler|Himmlerem]] a zastupujícím vedoucím židovského referátu ministerstva zahraničí promovaným juristou [[:de:Eberhard von Thadden|Eberhardem von Thadden]].
Když byly koncem června [[1942]], tamní vládou, zastaveny deportace slovenských Židů, zvýšila německá strana svůj tlak na ministerského předsedu [[Vojtěch Tuka|Tuku]]. Schmidt, jako mluvčí ministerstva zahraničí, mezitím v Bratislavě vysvětloval tamnímu tisku, že židovský problém je problém politické hygieny, který musí být všude potlačován, aby se zabránilo rozkladu národního organismu.
V květnu [[1944]] zase radil, jak ospravedlnit vraždy a deportace maďarských Židů, s cílem zabránit obvinění z masových vražd.
Řádek 18:
 
 
Nacistické plány pro Evropu propagoval v stopách svého přítele [[:de:Franz Alfred Six|Franze Alfreda Sixe]], vedle konkrétních výzev k vraždění [[Židé|Žid]]ů. Ve své knize "Rukojeť Evropy", píše v roce 1943 o Ose s Itálií: "My Národní socialisté, musíme evropský prostor nově uspořádat. Evropa může žít v budoucnosti pouze ve fašistické a nacionálně socialistické formě života. ... Poté co západní liberální principy ztratily schopnost pro překonání životní bídy, stojí obě země před vytvořením evropského systému států, před velkým revolučním úkolem".<ref>Die Achse als Grundlage des neuen Europa. in Six, Hg: Europa-Handbuch, Leipzig 1943, S. 13 - 15</ref>
 
== Po válce ==
Řádek 30:
Od roku 1950 psal příspěvky pro časopis "Krystal", který byl vydáván ve vysokém nákladu. Používal zde pseudonym '''Paul Karell'', později '''Paul Carell'''.
 
Souběžně s výše zmíněnými zjišťovacími řízeními začala jeho druhá úspěšná novinářská kariéra. Pracoval jako nezávislý spolupracovník, pod různými pseudonymy, s deníky jako Die Welt a Die Zeit jako '''P.C. Holm'''. Psal také pro ''Norddeutsche Rundschau'' a ''Der Spiegel''. V tomto zpravodajském magazínu dal do oběhu, a to již 16. ledna 1957, tézi o jediném pachateli [[požár Říšského sněmu|požáru Říšského sněmu]] v roce 1933 [[:de:Marinus van der Lubbe|Marinusu van der Lubbe]], která zbavovala nacisty obvinění. Byl považován za vlivného poradce nakladatelství Springer-Verlag. Ještě v předstihu takzvaného přezbrojení [[Severoatlantická aliance|NATO]] jadernými zbraněmi středního doletu, žádal v roce 1979 v Axel Springerově Welt am Sonntag, změnu doktriny Bundeswehru ve směru údajně žádoucí takzvané preventivní obrany. Stejný požadavek, doplněný obhajobou neutronové bomby kladl Carell Schmidt už jeden rok předtím ve svém projevu před nadací Carl Friedrich von Siemens : "Řešením tohoto problému je [[neutronová bomba]]. (...) Potřebný vojenský účinek zvýší protivníkovi riziko nasazení těchto zbraní, čímž se zvýší efekt odstrašení a vojenský účinek. Vzhledem k nepostradatelné preventivní obraně, je proto neutronová bomba naléhavě nutná modernizace taktické jaderné zbraně".
 
Úspěšnost jeho knih, ''[[Operace Barbarossa]]'' a ''Spálená země'' z něj udělala předního poválečného kronikáře bojů v SSSR za druhé světové války. V nakladatelství Ullstein se objevila, v roce 1980, jeho kniha Vězni o osudu německých válečných zajatců v Rusku. Tyto knihy měly ve Spolkové republice Německo, v převážné většině, pozitivní odezvu. Tak například napsal Die Welt: "Přispívá ke snížení resentimentu mezi Němci a Rusy (...) jako kvalifikovaný historik. Historik Bodo Scheurig usuzoval naproti tomu ve Frankfurter Allgemeine Zeitung, že Carellova prezentace ruské kampaně, "ohlupuje ty kteří jsou náchylní zapomenout a roztrpčuje (ty), kteří mohou těžko zapomenout a trvají na celé pravdě." Jonathan Littell, nechá ve svém, na faktech založeném románu "Ztepilí" vypravěče konstatovat, že Carell své dvousvazkové dílo o válce proti SSSR napsal, aniž jednou zmínil slovo Žid, "vynikající" historiografická práce vzhledem k masovým nacistickým zločinům v této zemi. Sotva něco jasněji prokazuje mentální potlačení těchto zločinů Němci, jako tato skutečnost.
Řádek 56:
* Peter Longerich: Propagandisté během války.''Tiskové oddělení ministerstva zahraničí za Ribbentropa.'' Mnichov 1987 (podrobně o práci Schmidta v AA - ale identita "Paul Carell" uvedena jen na s. 154, pozn. pod čarou 13
* Konkret, (časopis) Číslo 1 / 2007, s. 27: "Neexistuje žádné aktuálnější téma."Dodatek k Peer Heineltově "Paul a požár Reichstagu" (sešit 11/06) k případu spolupracovníků nacistického ministerstva zahraničních věcí a "Spieglu" od Michaela Schroedera
* [[:de:Armin Mohler|Armin Mohler]]: ''Paul Carell.'' Viděno zprava s. 240 ff, Seewald, Stuttgart 1974. ISBN 3-512-00365-6
* Christian Plöger: Od Ribbentropa ke Springerovi.''O životě a díle Paul Karl Schmidta alias Paul Carella.'' Marburg 2009 (zugl: Münster, Univ. Diss, 2009). ISBN 978-3-8288-2136-1