Páni z Rožmitálu: Porovnání verzí

Příslušníci rodu zastávali významné zemské úřady a množili svůj majetek. [[Zdeněk Lev z Rožmitálu]] (kolem 1470-1535) působil jako [[karlštejn]]ský [[purkrabí]], nejvyšší soudce. V roce 1507 se stal nejvyšším purkrabím. Angažoval se v čele katolické strany. Zdědil po [[Bavorové ze Strakonic|Bavorech ze Strakonic]] [[Strakonice]], dále připojil [[Blatná|Blatnou]], [[Zbiroh]] a [[Hořovice]]. Pokusil ze vyjmout [[Český Krumlov]] z jihočeského dominia, což se nepovedlo a on musel z funkce odstoupit. Vrátil se za panování [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]], po třech letech musel opět rezignovat. Svá panství zatížil dluhy, neboť byl zvyklý žít životem velmože, musel je prodávat a zbyly po něm jen dluhy.

Jeho majetek přešel na syny jeho bratra, Protivu a Lva, kteří jej dále rozmnožili, přidali například [[Písek (město)|Písek]], [[Rokycany]], [[Přimda|Přimdu]]. V roce 1476 koupili dokonce [[Hluboká nad Vltavou|Hlubokou]].

[[Jaroslav Lev z Rožmitálu a na Blatné|Lev]] se proslavil na cestě západní Evropou při rytířských turnajích, když mezi lety 1465-67 putoval po evropských panovnických dvorech s poselstvím [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Jeho jméno Lev se pro celý rod stalo i [[příjmení]]m. Lvova sestra [[Johana z Rožmitálu|Johana]], která na rozdíl od většiny rodiny vyznávala [[podobojí]], se stala druhou manželkou Jiřího z Poděbrad. I jako vdova uplatňovala svůj politický vli například při zasedání zemského sněmu, jemuž dokonce předsedala.