Světlík (přírodní rezervace): Porovnání verzí

'''Přírodní rezervace Světlík''' zaujímáje [[přírodní rezervace]] zaujímající plochu stejnojmenného [[rybník]]a a několika přilehlých pozemků ve východní části [[okres Děčín|okresu Děčín]] vna jižní částijihu [[Šluknovská pahorkatina|Šluknovské pahorkatiny]]. [[přírodní rezervace|Rezervace]] byla vyhlášena 1. prosince 1995, v roce 2008 byla nařízením Ústeckého kraje číslo 2/2008 rozšířena na 65,753 ha.<ref name="AOPK">{{Citace elektronické monografie

Rybník o rozloze 11,6 ha náležípatří do [[povodí]] potoka [[Lužnička|Lužničky]], který se na německém území vlévá do [[Mandava|Mandavy]]. LežíJe umístěn v nadmořské výšce 493 metrů, jeho objem při provozní hladině je 121&nbsp;000 m³. Průměrná hloubka rybníka je 1,04 metru, dlouhodobý roční [[Průtok (hydrologie)|průtok]] je 21 l/s. V letech 1996–1997 proběhlo [[Odbahňování rybníků|odbahnění rybníka]] společně s rekonstrukcí [[hráz]]e. Vodní dílo je využíváno k [[rybolov]]u Místní organizací [[Český rybářský svaz|Českého rybářského svazu]] Horní Podluží.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.mrk.cz/rybarske-reviry.php?id=1994

Dle ''Plánu péče pro přírodní rezervaci Světlík pro období 2005–2014'' zabíráse povrch rezervace skládá z lesní půdapůdy o výměře 98&nbsp;000&nbsp;m², zemědělskáa půdazemědělské mápůdy výměruo výměře 111&nbsp;412&nbsp;m², rozloha vodních ploch a toků je 116&nbsp;178&nbsp;m² a výměra ostatních ploch je 214&nbsp;202&nbsp;m².<ref name="plan"/>

V roce 1959 byl proveden průzkum [[Rašelina|rašelinového]] ložiska. Ložisko v přírodní rezervaci je registrováno pod číslem 10 a pod názvem ''Studánka''. Má rozlohu 15&nbsp;ha a objem rašeliny 180&nbsp;000 m³.<ref name="plan"/> V severní části rezervace probíhala v letech 1972–1976 těžba rašeliny. Po ukončení těžby nedošlo k přeměně vytěžených ploch na [[les]]. Ponechané „vytěžené“ plochy a některé [[Meliorace|meliorační kanály]] jsou patrné do dnešní doby. Na této ploše se vytvořil specifický [[biotop]] s populací ohrožených [[mokřad]]ních živočichů a rostlin, který je dnes předmětem ochrany.<ref name="plan"/>

Dne 29. srpna 2009 byl proveden průzkum sedimentů na dně rybníka. Dno je celoplošně pokryto 10–30 centimetrů silnou vrstvou černého vodnatého a [[anaerobní]]ho sedimentu, který do vody snadno uvolňuje [[fosfor]]. V přítokové častí rybníka je dno tvořeno rašelinou. V místech, kde je přísun organického materiálu, dochází k rozkladu rašeliny a ke tvorbě bahenních plynů. Ke tvorbě bahenníchtěchto plynů přispívá i rycí činnost velkých kaprů.<ref name="prik15">Přikryl, str. 15.</ref> Rozklad rašeliny odstartovalo odbahnění rybníka v 90. letech 20. století. V delším časovém úseku tak není potřeba rybník odbahňovat.<ref name="prik15">Přikryl, str. 15.</ref>

Ve vzorku z 11. srpna 2009 převažovaly ve [[fytoplankton]]u v počtu 60 tisíc buněk na 1&nbsp;ml zelené planktonní druhy, nejhojněji druhy [[sinice|sinic]] a [[řasy|řas]] ''[[Pediastrum tetras]]'', dále [''[[Scenedesmus quadricauda]]'', ''[[Pediastrum boryanum]]'', méně hojně celá řada dalších běžných rybničních druhů – další druhy rodů (''Scenedesmus'', ''Pediastrum'', dále ''[[Coelastrum]]'', ''[[Monoraphidium]]'', ''[[Tetrastrum]]'') a další.<ref name="prik11">Přikryl, str. 11.</ref>

Z bylin byly zaznamenány [[řebříček bertrám]] (''Achillea ptarmica''), [[puškvorec obecný]] (''Acorus calamus''), [[žabník jitrocelový]] (''Alisma plantago-aquatica''), [[děhel lesní]] (''Angelica sylvestris''), [[papratka samičí]] (''Athyrium filix-femina''), [[dvouzubec nicí]] (''Bidens cernua''), [[dvouzubec paprsčitý]] (''B. radiata''), [[vřes obecný]] (''Calluna vulgaris''), [[blatouch bahenní]] (''Caltha palustris''), [[ostřice šáchorovitá]] (''Carex bohemica''), [[ostřice třeslicovitá]] (''C. brizoides''), [[ostřice štíhlá]] (''C. gracilis''), [[ostřice řídkoklasá]] (''C. remota''), [[ostřice zobánkatá]] (''C. rostrata''), [[pcháč bahenní]] (''Cirsium palustre''), [[metlice trsnatá]] (''Deschampsia cespitosa''), [[bahnička vejčitá]] (''Eleocharis ovata''), [[vrbovka úzkolistá]] (''Epilobium angustifolium''), [[vrbovka žláznatá]] (''E. ciliatum''), [[vrbovka chlupatá]] (''Ep. hirsutum''), [[tužebník jilmový]] (''Filipendula ulmaria''), [[konopice pýřitá]] (''Galeopsis pubescens''), [[svízel bahenní]] (''Galium palustre''), [[zblochan vzplývavý]] (''Glyceria fluitans''), [[zblochan vodní]] (''G. maxima''), [[kosatec žlutý]] (''Iris pseudacorus''), [[sítina smáčknutá]] (''Juncus compressus''), [[sítina rozkladitá]] (''J. effusus''), [[hrachor luční]] (''Lathyrus pratensis''), [[okřehek menší]] (''Lemna minor''), [[štírovník růžkatý]] (''Lotus corniculatus''), [[karbinec evropský]] (''Lycopus europaeus''), [[vrbina obecná]] (''Lysimachia vulgaris''), [[bezkolenec modrý]] (''Molinia caerulea''), [[halucha vodní]] (''Oenanthe aquatica''), [[rdesno obojživelné]] (''Persicaria amphibia''), [[rdesno blešník]] (''P. lapathifolia''), [[chrastice rákosovitá]] (''Phalaris arundinacea''), [[rákos obecný]] (''Phragmites australis''), [[mochna nátržník]] (''Potentilla erecta''), [[pryskyřník litý]] (''Ranunculus sceleratus''), [[pryskyřník velký]] (''R. lingua''), [[šťovík přímořský]] (''Rumex maritimus''), [[skřípina kořenující]] (''Scirpus radicans''), [[starček Fuchsův]] (''Senecio ovatus''), [[čistec bahenní]] (''Stachys palustris''), [[orobinec širokolistý]] (''Typha latifolia''), [[kopřiva dvoudomá]] (''Urtica dioica'') a [[bublinatka jižní]] (''Utricularia australis'') a různé druhy [[rašeliníky|rašeliníků]] (''Sphagnum'' spec. div.), které patří mezi [[mechorosty]].<ref name="prik14">Přikryl, str. 14.</ref>

Druhové složení zooplanktonu odpovídá eutrofnímu stavu rybníka, vyskytují se zde vířníci druhů ''[[Pompholyx sulcata]]'', ''[[Trichocerca pusilla]]'' a druh buchanky ''[[Acanthocyclops trajani]]''. Druhové spektrum zooplanktonu není ochuzené jako v kaprových rybnících s vyšší produkcí. Významně zastoupeny jsou druhy z nádrží s velkým podílem síťového [[fytoplankton]]u, zejména [[sinice|sinic]], které dávají [[plankton]]u poněkud jezerní charakter. LzeJe tak možné zde nalézt [[nosatička jezerní|nosatičku jezerní]] (''Bosmina coregoni''), [[hrotnatka jezerní|hrotnatku jezerní]] (''Daphnia cucullata'') či [[ramenatka velká|ramenatku velkávelkou]] (''Leptodora kindtii'').<ref name="prik10">Přikryl, str. 10.</ref>

V roce 1995, rok před vypuštěním rybníka, bylo složení zooplanktonu jiné. Byly více zastoupeny [[fytofilní]] a [[bentos|bentické]] rody bezobratlých (''[[Colurella]]'', ''[[Euchlanis]],'' ''[[Lophocharis]]'', ''[[Mytilina]]'', ''[[Rotaria]]'', ''[[Testudinella]]'', ''[[Acroperus]]'', ''[[Alona]]'', ''[[Ilyocryptus]]'') a druhy charakteristické spíše pro mezotrofní oblasti (''[[Conochiloides dossuarius]]'', ''[[Keratella ticinensis]]'', ''[[Polyarthra remata]]'', ''[[Trichocerca]]'' sp. div.). Místo zmíněných „jezerních druhů“ byly zastoupeny i obvyklejší druhy jako [[nosatička obecná]] (''Bosmina longirostris'') a ''[[Daphnia galeata]]''. V uvedeném mezidobí došlo k významné změně ve složení [[zooplankton]]uzooplanktonu, které bylo způsobeno růstem [[trofie]] vody, vymizením ponořené vegetace a vícedruhovou [[obsádka|obsádkou]] ryb se zastoupením různých věkových kategorií ryb v nevypouštěném rybníku.<ref name="prik10">Přikryl, str. 10.</ref>

V rybníku je podle řady ukazatelů velice vysoký počet ryb. Rybáři z ''Místní organizace Českého rybářského svazu Horní Podluží'' obhospodařují mimopstruhový rybářský revír o ploše 18 hektarů. Dle výkazů bylo v rybníce v roce 2008 do rybníka vysazeno 3658 [[kapr]]ů a 2600 [[Lín obecný|línů]]. Vyloveno bylo 2048 kaprů, 268 línů, 314 cejnů, 24 [[okoun]]ů, 52 dravých ryb a 312 ryb patřilo k ostatním druhům.<ref name="prik18">Přikryl, str. 18.</ref>

Rybník má nízký přírůstek mezi vysazeným a vyloveným množstvím ryb: v roce 2006 –to bylo 67 kg/ha, v roce 2007 – 6 kg/ha a v roceroku 2008 – 17 kg/ha.<ref name="prik18">Přikryl, str. 18.</ref>

V rybníce se rozmnožují i ryby, které nejsou vysazovány, především cejni a okouni.<ref name="prik18">Přikryl, str. 18.</ref> Rekreační [[rybolov]] je omezen na hráz a úseky západního a východního břehu k hrázi přiléhající. V roce 2008 bylo na rybolov vydáno 483 povolenek na rybolov.<ref name="prik4">Přikryl, str. 4.</ref>

Při [[Migrace zvířat|tahu]] ptáků rezervace slouží jako zastávka [[ostralka štíhlá|ostralce štíhlé]] (''Anas acuta''), [[polák malý|polákovi malému]] (''Aythya nyroca''), [[luňák hnědý|luňákovi hnědému]] (''Milvus migrans'') a [[orlovec říční|orlovcovi říčnímu]] (''Pandion haliaetus'').<ref name="plan"/> Mimo jiné zde pravidelně hnízdí [[jeřáb popelavý]] (''Grus grus''), [[chřástal vodní]] (''Rallus aquaticus'') a v posledních letech zde nepravidelně hnízdí [[racek chechtavý]] (''Larus ridibundus''), zřejmě se zde také vyskytuje [[bukač velký]] (''Botaurus stellaris'') a [[vodouš kropenatý]] (''Tringa ochropus''). Pravidelně zde loví [[orel mořský]] (''Haliaeetus albicilla''). Ve vlhkých [[biotop]]echbiotopech dále hnízdí [[bramborníček hnědý]] (''Saxicola rubetra'') a [[hýl rudý]] (''Carpodacus erythrinus'').<ref name="plan"/>

Důvodem ochrany je vodní plocha s navazující [[litorál]]ní vegetací v regionu s malým počtem vodních ploch, vlhké, zrašeliněné a podmáčené louky s ohroženými a vzácnými druhy rostlin a živočichů, keřovité porosty vrb, migrační cesta a hnízdiště vodních a [[mokřad]]ních ptáků.<ref name="plan"/> Hlavní důvod pro vyhlášení rezervace byl její [[ornitologie|ornitologický]] význam zejména coby tahové zastávky tažných ptáků. V tomto Světlík doplňuje nedalekou [[Velký rybník (přírodní rezervace)|rezervaci Velký rybník]]. Účelem přírodní rezervace je dále zachování současného stavu a vytvoření podmínek pro dlouhodobé přežití a rozvoj populací ohrožených druhů zvířat a rostlin.<ref name="plan"/> Podle Zbyňka Hýzlera je nutné zmírnit následky starých [[meliorace|melioračních úprav]], zlepšit vodní režim a druhovou skladbu lesa.<ref name="plan"/> Rybníky jsou na českém území výjimečné tím, že leží na severní straně pohraničních pohoří a jsou otevřené [[boreální druh|boreálním druhům]] ptáků, kteří neradi překonávají zalesněná pohoří.<ref name="prik13">Přikryl, str. 13.</ref> Ivo Přikryl doporučuje zredukovat mimolesní zeleň u rybníka, například v březovém háji u hráze rybníka nenahrazovat odumřelé břízy a v budoucnu v něm provozovat pastvu, která by zabránila samovolnému zmlazování háje. Mimolesní zeleně je v krajině většinou dostatek a otevřené [[biotop]]y mají mnohem vyšší cenu pro tažné ptáky.<ref name="prik13">Přikryl, str. 13.</ref>