Fridrich II. Lehnický: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů; kosmetické úpravy |
lehké rozšíření |
||
Řádek 12:
}}
'''Fridrich II. Lehnický''' (
== Život ==
Byl synem lehnicko-břežského knížete [[Fridrich I. Lehnický|Fridricha I.]] a jeho ženy [[Ludmila z Poděbrad|Ludmily z Poděbrad]]. Byl proponentem polské strany, měl blízko k [[Zikmund I. Starý|Zikmundovi I. Starému]], knížeti hlohovskému a nejvyššímu královskému místodržiteli Slezska, bratru českého krále [[Vladislav II. Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] a pozdějšímu polskému králi. Roku [[1515]] se dokonce oženil s jeho sestrou [[Alžběta Jagellonská|Alžbětou]], která ale roku [[1517]] zemřela.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4 | stránky = 142 | poznámky = Dále jen '''Neznámá země'''}}</ref> Podruhé se oženil s [[Žofie Braniborsko-Ansbašská|Žofií Braniborsko-Ansbašskou]]. Byl stoupencem [[reformace]] a k [[Luteránství|luterství]] veřejně konvertoval.<ref>Neznámá země, s. 156</ref> Na jeho dvoře působil také radikální kazatel [[Kašpar Švenkfeld]], který dal základ tzv. švenkfeldským. Po smrti [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]] [[Bitva u Moháče|u Moháče]] v roce [[1526]] odmítl kandidaturu na český trůn (byl vnukem [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]).<ref>Neznámá země, s. 150</ref> Místo toho podporoval kandidaturu pruského knížete [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský|Albrechta Braniborsko-Ansbašského]], bratra krnovského knížete [[Jiří Braniborsko-Ansbašský|Jiřího]].<ref>Neznámá země, s. 242</ref>▼
Byl synem lehnicko-břežského knížete [[Fridrich I. Lehnický|Fridricha I.]] a jeho ženy [[Ludmila z Poděbrad|Ludmily z Poděbrad]]. Po otcově smrti roku [[1488]] spravovala knížectví matka. V roce [[1504]] bylo rozděleno mezi bratry a Fridrichovi připadlo [[Lehnicko]]. Otcovu doménu znovu sjednotil roku [[1521]], kdy zemřel jeho bratr [[Jiří I. Břežský|Jiří]] a Fridrich zdědil jeho [[Břežsko]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = Dějiny Slezska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 546 | isbn = 978-80-7277-172-1 | strany = 412-413 | poznámky = Dále jen '''Dějiny Slezska v datech'''}}</ref>
▲
Dne 19. října [[1537]] uzavřel v [[Lehnice|Lehnici]] sňatkovou a dědickou smlouvu s braniborským markrabětem [[Jáchym II. Braniborský|Jáchymem II.]] V ní se dohodlo zasnoubení Fridrichova syna [[Jiří II. Zbožný|Jiřího]] s Jáchymovou dcerou [[Barbora Braniborská (1527-1595)|Barborou]] a Fridrichovy dcery [[Žofie Lehnická|Žofie]] s [[Jan Jiří Braniborský|Janem Jiřím]].<ref>Dějiny Slezska v datech, s. 139</ref> V letech [[1540]] až [[1543]] držel zástavně [[Hlohovsko]] a od roku [[1542]] [[Minstrbersko]].<ref>Dějiny Slezska v datech, s. 413</ref> Po jeho smrti si zemi rozdělili jeho synové – Fridrichovi III. připadlo Lehnicko s Minstrberskem a Jiřímu II. Břežsko.<ref>Dějiny Slezska v datech, s. 141</ref>
== Reference ==
Řádek 26 ⟶ 31:
[[Kategorie:Břežská knížata]]
[[Kategorie:Slezští Piastovci]]
[[Kategorie:Narození 1480]]
[[Kategorie:Úmrtí 1547]]
[[Kategorie:Muži]]
| |||