Technická jednotnost na železnici: Porovnání verzí

Ve dnech 10. – 15. května 1886 se uskutečnila v Bernu druhá mezinárodní konference. Na této konferenci byla projednána přeprava zboží pod celním uzávěrem a byly znovu projednány body ze závěrečného protokolu z první konference. Poslední den konerencekonference byl podepsán závěrečný protokol, který byl následně předložen jednotlivým vládám ke schválení. Dohoda vstoupila v platnost 1. dubna 1887.

Brzdová komise předložila v květnu 1909 požadavky na brzdu nákladních vlaků a předpokládaný program zkoušek. V požadavcích bylo m. j. stanoveno, žaže brzda má být co možná nejlehčí, nejjednodušší, s nízkou pořizovací cenou i nízkými náklady na údržbu, samočinná, minimálně podléhající opotřebení, schopná spolupráce s brzdou osobních vozů a že každý vůz musí být minimálně opatřen průběžným potrubím.

Protokolem mezivládní organizace pro mezinárodní železniční dopravu [[COTIF]] z 3. června 1999 podepsaným ve Vilniusu <ref>[http://www.otif.org Oficiální stránky OTIF]</ref>, kterým se mění mezivládní smlouva o mezinárodní dopravě z 9. května 1980 a který vstoupil v platnost v zúčastěnýchzúčastněných zemích 1. 7. 2006, byla po 124 letech nahrazena Technická jednotnost.