Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 7 lety
Od roku [[1807]] se učil hrát na [[violoncello]] a studoval na [[konzervatoř]]i v Bologni. Tehdy si křestní jméno upravil vynecháním písmene "v" na unikátní ''Gioacchino''. Jeho první opera byla uvedena v [[Benátky|Benátkách]], když mu bylo 18 let. V té době už měl za sebou úspěch s jednou [[Kantáta|kantátou]]. První Rossiniho úspěšnou operou byl v roce [[1813]] ''[[Tancredi]]'' s tragickým momentem smrti hlavního hrdiny.
 
O dva roky později dostal finančně mimořádnou nabídku z [[Neapol]]e: od roku 1815 tam vedl oba operní domy a byl povinen pro každý z nich napsat jednu operu ročně. V roce [[1816]] byla uvedena v [[Řím]]ě opera ''[[Lazebník sevillský]]'', jejíž libreto vytvořil [[Pietro Sterbini]] podle hry, kterou napsal [[Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais|Beaumarchais]]. Rossiniho verze brzy zastínila tu, kterou o více než čtvrtstoletí dříve uvedl [[Giovanni Paisiello]]. Polovinu všech svých oper napsal právě v tomto období mezi lety [[1815]] a [[1823]].V kompozici oper mu byla (a je) vyčítána jistá povrchnost, která vyplývala především z nadprodukce.
 
Ve 20. letech [[19. století]] přijímalRossini žil intenzivním společenským životem. Přijímal pozvání do různých míst v [[Evropa|Evropě]] ([[Vídeň]], [[Londýn]] a další)i zámoří. Osobně tak podporoval šíření své hudby, abyi se rozšířila i na ulice mezi lid a za, či do mořeAmeriky ([[Mexiko]], [[Jižní Amerika]]). InspirovalV novouNeapoli módníse vlnuRossini svouseznámil hudbou,s dandyovskýmoperní oblékánímzpěvačkou a  labužnictvím.[[Isabella VColbran|Isabellou operáchColbranovou]], mukterá bylase (astala je)v vyčítánaletech i1823 jistá- povrchnost1836 jeho manželkou.
Inspiroval novou módní vlnu jak svou hudbou, tak dandyovským stylem oblékání a  labužnictvím (dodnes se připravuje hovězí steak s kouskem kachní paštiky ''tournedos á la Rossini''). Od roku [[1824]] působil jako hudební ředitel italského divadla v Paříži. O rok později zazněla při korunovaci [[Francie|francouzského]] krále [[Karel X.|Karla X.]] První Rossiniho opera zkomponovaná na [[Francouzština|francouzské]] libreto. V roce [[1829]] byla stejně uvedena i jeho poslední opera [[Vilém Tell (opera)|Vilém Tell]]. Kromě 39 převážně komických oper (tzv. ''opera buffa''), které napsal během dvou desetiletí do roku 1829, skládal až do pozdního věku kantáty, ouvertury, duchovní hudbu zvl. mše, instrumentální skladby a další hudební útvary.
V Neapoli se Rossini seznámil s operní zpěvačkou [[Isabella Colbran|Isabellou Colbranovou]], která se stala v letech 1823 - 1836 jeho manželkou.
Od roku [[1824]] působil jako hudební ředitel italského divadla v Paříži. O rok později zazněla při korunovaci [[Francie|francouzského]] krále [[Karel X.|Karla X.]] První Rossiniho opera zkomponovaná na [[Francouzština|francouzské]] libreto. V roce [[1829]] byla stejně uvedena i jeho poslední opera [[Vilém Tell (opera)|Vilém Tell]]. Kromě 39 převážně komických oper (tzv. ''opera buffa'') skládal kantáty, mše a další hudební útvary.
 
Rossini se sice do Itálie ještě vrátil (bydlel např. i ve [[Florencie|Florencii]]), ale od roku [[1855]] pobýval až do konce života ve Francii, bydlel v Possy u Paříže.