|
[[Soubor:37-svaghi, caccia,Taccuino Sanitatis, Casanatense 4182..jpg|náhled|Lov je s člověkem spojen od pradávkapradávna, ať lov mamutů či divočáků]]
{{Možná hledáte|knihu (sbírku povídek) Lov polského spisovatele [[Stanisław Lem|Stanisława Lema]], viz [[Lov (kniha)]]}}
'''Lov''' v [[biologie|biologii]] a [[etologie|etologii]] je činnost, při které je pronásledováno nějaké [[zvíře]] (nebo jiný vyšší živočich) jiným zvířetem za účelem jeho [[smrt|usmrcení]] k získání potravy.
=== Lov v pravěku ===
Počátky lovu lze hledat v dobách [[paleolit]]u, kdy ještě znamenal pro člověka hlavní druh obživy. Vedle lovu [[zvěř]]e se paraelněparalelně rozvíjel lov ryb - [[rybolov]] a lov drobných ptáků - [[čižba]]. Pochopitelně pro pravěké lovce byla atraktivní hlavně velká zvířata jako [[mamut]]i, [[zubr]], [[Los evropský|los]], [[pratur]], [[sob]], [[jelen]], [[pižmoň]] apod. V [[neolit]]u přestává být lov hlavním zdrojem potravy díky rozvoji pěstování [[zemědělství|zemědělských]] plodin a počátkům [[rolnictví]]. Z odchytu zvířat se postupně vyvíjí [[pastevectví]]. V této době je domestikován [[kůň]] a [[pes]]. Jako lovecké [[Zbraň|zbraně]] se používaly zpočátku patrně hlavně kyje, pěstní klíny, oštěpy a vrhací hole. Později vývoj dospěl k dokonalejším zbraním jako [[luk]] se [[šíp]]y, [[harpuna]], [[prak]], [[bumerang]], [[nůž]], [[sekera]] nebo [[vrhač oštěpů]]. Zbraně byly opatřovány různě opracovanými hroty z [[Pazourek|pazourků]] kostí nebo parohů. Časté bylo využití různě konstruovaných [[pastí]] ([[vrš]]e, smyčky, [[oko (past)|oka]], [[síť|sítě]], [[stupka|stupky]], [[tlučka|tlučky]]...). V dnešních primitivních loveckých kulturách je běžné i použití otrávených šípových hrotů, [[foukačka|foukaček]] s otrávenými šipkami, omamných (jedovatých) návnad nebo [[lep]]u. Analogicky lze předpokládat jejich použití i na konci paleolitu a zejména v [[mezolit]]u a [[neolit]]u.
=== Lov ve středověku ===
== Lov v mysliveckém pojetí a tradici ==
Lov probíhá na území, které je označováno jako [[honitba]]. Předmětem mysliveckého hospodaření - plánování, chovu spjatehospjatého s péčí o zvěř a konečně lovu - jsou druhy ptáků a savců vymezené zákonýmizákonnými předpisy označované jako [[zvěř]]. Po celou historii [[myslivost]]i se paraelněparalelně vyvíjela také [[čižba]], která se ovšem zaměřovala na lov drobných ptáků (většinou neřazených mezi zvěř). Česká myslivost užívá velké množství krásných slangových výrazů tzv. "mysliveckou mluvu". Mnohé myslivecké zvyky a obyčeje jsou vyjádřením úcty k ulovené zvěři. Lov v moderním pojetí slouží převážně k redukci stavů [[zvěř]]e (zbavené v našich podmínkách do značné míry přirozených nepřátel). Společné lovy, zejména drobné zvěře, jsou také společenskou záležitostí.
Aktivní lov při nemžněmž dochází k vyhánění nebo štvaní zvěře bývá označován také jako '''hon''' (dříve se používalo slovo '''honba''' či, zejména při použití koní a psů, také '''štvanice''').
V rámci [[myslivost]]i se lov zvěře dělí podle počtu lovců na lov osamělý nebo lov společný nebo podle cíle (lov odchytem, lov odstřelem). Zvláštními druhy lovu jsou [[sokolnictví]], [[norování]] a [[fretkování]] využívající spolupráci lovce a speciálně vycvičeného zvířete (psa, fretky, dravého ptáka.) Mezi osamělé způsoby lovu spárkaté zvěře odstřelem patří [[čekaná]], [[šoulačka]] a [[vábení]]. Společný lov spárkaté zvěře odstřelem lze rozdělit na [[nátlačka|nátlačku]], [[naháňka|naháňku]] a [[nadháňka|nadháňku]] s množstvím variací dle terénu, počtu lovců a druhu lovené zvěře.
Drobná zvěř se loví nejčastěji [[ploužením]], [[kruhovou lečí]] a [[naháňkou]]. Většinou se loví postupně na v různých částech honitby označovaných jako [[leč]]e.
|
