Rizner redigoval odborný časopis „Obzor“ či „Knižnicu slovenského ľudu“, přispíval do slovenských i českých kalendářů, které tehdy (vedle dnes obvyklých týdenních plánů,) obsahovaly i další, – vzdělávací – informace. Své příspěvky zasílal též do časopisů a vědeckých publikací a podílel se i na [[Ottův slovník naučný|Ottově slovníku naučném]]. Za jeho nejvýznamnější<ref name="osobnosti" /> dílo je pokládána šestisvazková „Bibliografia písomníctva slovenského na spôsob slovníka od najstarších čias do konca roku 1900“, ke které připojil i [[Archeologie|archeologickou]], [[Historie|historickou]], místopisnou[[místopis]]nou a [[Přírodní vědy|přírodovědeckou]] [[Bibliografie|bibliografii]].<ref name="osobnosti" /> TaDíky navíctomu, že vycházela ve druhé polovině [[19. století]], tedy v době, útlaku slovenského národa ze strany [[Uhersko|Uhrů]], takže Bibliografiepůsobila buditelsky působila na slovenský lid.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kovačka
| jméno = Miloš
Řádek 81:
}}</ref>
O jehoRiznerově [[Patriotismus|vlasteneckém]] cítění svědčí i jeho citát:
{{Citát|Čo je láska k matke alebo k otcovi? Čo je láska k sestre alebo k bratovi? Čo je láska devy k milému svojemu? Nič!, Nič! -– proti láske k národu mojemu.|Ľudovít Vladimír Rizner<ref name="osobnosti" />}}
