Třaskavka (železnice): Porovnání verzí

Signalizaci pomocí traskavek navrhl v roce [[1841]] E. A. Cowper v [[Anglie|Anglii]]. Po čtyřech letech byly zavedeny u Jihozápadní dráhy na trati z Londýna do Birminghamu. Důvodem pro používání třaskavek byla mlha, která snižovala možnost rozeznání návěstidla v poloze ''STŮJ''.<ref name=CDTSRP/><ref name=BRS/> Pokládání třaskavek měl na starosti ''„fogsignalman“'' (muž, který při zhoršené viditelnosti návěstidel klade třaskavky v určeném místě)<ref name=SLOV/>. Postupně se používání třaskavek rozšířilo do ostatních zemí, v roce [[1850]] je začala používat Severní dráha císaře Ferdinanda, od roku [[1865]] byly používány v Prusku. Používání třaskavek bylo poměrně nebezpečné pro obsluhu a proto v Anglii, v roce [[1859]], sestrojil Brush automatický pokladač třaskavek, zkoušely se i doplňující řešení, jako doplňující optická signalizace, kterou v roce [[1867]], v [[Rakousko|Rakousku]] dořešil Ing. Kuttig třaskavkou, která vyvíjela červený dým. Například, ještě v roce [[1947]] byla u nás patentována konstrukce třaskavky spisem č. 75756. Předpisy pro použití třaskavek byly platné na [[Československé státní dráhy|ČSD]] a později na [[České dráhy|ČD]] až do roku 1997, kdy bylo novelizací návěstního předpisu D1 její použití zrušeno.<ref name=CDD1/>