Adenovirové infekce ptáků: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m odstranění nadbytečných mezer u šablony (zdroj dat: Danny_B.); kosmetické úpravy
Řádek 15:
* První skupinu (AAV I.) představují tzv. '''konvenční adenoviry''' (rod ''Aviadenovirus''), které se rozlišují podle druhu hostitele z kterého byly izolovány a podle sérotypu. Adenoviry této skupiny zahrnují '''slepičí adenoviry''' (fowl adenoviruses, FAV) s doposud známými 12 sérotypy (FAV 1-12), '''krůtí adenoviry''' (turkey adenoviruses, TAV) s 2-3 sérotypy, '''husí adenoviry''' (geese adenoviruses, GAV) s 3 sérotypy, jeden sérotyp u kachny pižmové, a případně další ptačí adenoviry blíže nedefinované. Viry této skupiny mají společný skupinový antigen. Význam konvenčních adenovirů pro drůbež není dostatečně definován, spíše přibývá důkazů o jejich sekundárním patogenním působení při jiných infekcích, např. [[infekční anémie kuřat|infekční anémii]] a [[infekční burzitida drůbeže|infekční burzitidě]].
 
Vedle všeobecných a zpravidla subklinických infekcí se AAV I. klinicky manifestující relativně nejčastěji pod obrazem '''[[inkluzní hepatitida drůbeže|inkluzní hepatitidy]]'''. Slepičí adenovirus sérotypu 1 (FAV-1) je také původcem '''[[bronchitidy virginských křepelů]]'''. Od roku 1988 je v Asii a Americe diagnostikována tzv. „'''[[syndrom hydroperikardu a hepatitidy u brojlerů|Angara disease]]'''“, projevující se u výkrmových kuřat zvýšenou mortalitou a nálezem hydroperikardu, hepatitidy, edému plic a nefritidou. Za původce je označován FAV-4. U papoušků jsou AAV infekce méně časté, popsány byly [[adenovirová folikulitida]] (u andulek a agapornisů), konjunktivitidy, pankreatitidy, hepatitidy a enteritidy; podobná je situace u pštrosů a holubů.
* Představitelem II. skupiny aviárních adenovirů (AAV II.) je virus '''[[hemoragická enteritida krůt|hemoragické enteritidy krůt]]''', totožný s původcem '''[[mramorovvaná slezina bažantů|mramorované sleziny bažantů]]''' (MSD) a '''[[splenomegalie kuřat]]''' (AAS). Jejich skupinový antigen se liší od skupinového antigenu adenovirů I. skupiny. Taxonomická klasifikace virů této skupiny není úplně jasná.
* Mimo tyto skupiny má samostatné postavení hemaglutinující adenovirus [[ptačí adenovirová salpingitida|'''ptačí salpingitidy]]''' (EDS '76), který sdílí skupinový antigen s I. skupinou adenovirů jen částečně. Adenoviry z II. podskupiny nebo typu EDS nebyly u běžců zatím prokázány. Pro tuto třetí skupinu je nově navrhováno zařazení do rodu ''[[Atadenovirus]]'', společně s některými adenoviry skotu a ovcí.<ref>Benko, M. a B. Harrach (1998). A proposal for a new (third) genus within the family Adenoviridae. Arch. Virol., 143: 829-837</ref>
Řádek 21:
== Literatura ==
 
* {{Citace monografie | příjmení = Jurajda | jméno = Vladimír | titul = Nemoci drůbeže a ptactva – virové infekce | vydání = 1 | vydavatel = ES VFU Brno | místo = Brno | rok = 2002 | počet stran = 184 | isbn = 80-7305-436-1 }}
* {{Citace monografie | příjmení = Saif | jméno = Y.M. et al | titul = Diseases of Poultry | vydání = 11 | vydavatel = Iowa State Press, Blackwell Publ. Comp. | místo = Ames, USA | rok = 2003 | počet stran = 1231 | jazyk = anglicky | isbn = 0-8138-0423-X }}
* {{Citace monografie | příjmení = McFerran | jméno = J.B.| příjmení2 = Smyth | jméno2 = J.A. | titul = Avian adenoviruses. In: Rev. sci. tech. Off. int. Epiz. | vydání = 19 | vydavatel = OIE | místo = Paris | rok = 2000 | počet stran = 589-601 | jazyk = anglicky | }}
 
== Reference ==