Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů; kosmetické úpravy
Řádek 9:
V [[Československo|Československu]] bylo rouhání trestné do roku [[1950]], kdy rouhání se Bohu řečmi, činy, v dílech tiskových nebo rozšiřovaných spisech bylo stíháno jako [[zločin]] rušení [[náboženství]], za nějž hrozil trest tuhého žaláře až do deseti let.
 
Rouhání je dosud trestné v [[Anglie|Anglii]], kde je v judikatuře [[Sněmovna lordů|Sněmovny lordů]] definováno jako „pohrdání, urážka, hrubost nebo zesměšňování vůči [[Bůh|Bohu]], [[Ježíš Kristus|Ježíši Kristu]] nebo [[Bible|Bibli]] (…)“, přičemž rozhodující pro rouhačský charakter projevu nebo díla není jejich obsah, ale způsob prezentace, tj. přesněji „tón, styl a duch“. [[Evropský soud pro lidská práva]] ve věci Wingrove proti Spojenému království ([[1996]])<ref>Rozsudek ESLP ve věci Wingrove proti Spojenému království ze dne 25. 11. 1996</ref> neshledal nesoulad mezi anglickou úpravou trestného činu rouhání a právem na svobodu projevu.
 
Rouhání je stíháno jaké trestný čin i v [[Turecko|Turecku]], kde v § 175 trestního zákona je stanoven trest pro toho, ''„kdo se rouhá Bohu, jednomu z náboženství, jednomu z proroků, jedné ze sekt či jedné ze svatých knih… nebo pomluví nebo urazí jiného kvůli jeho náboženské víře nebo plnění náboženských povinností…“''<ref>Citováno podle Rozsudku ESLP ve věci I. A. proti Turecku ze dne 13. 9. 2005, stížnost č. 42571/98</ref>
Řádek 18:
 
== Rouhání v judaismu ==
V procesu s [[Ježíš Kristus|JežíšJežíšem]]em posoudila [[sanhedrin|židovská velerada]] Ježíšovo prohlášení, že je tím [[Syn člověka|Synem člověka]], o němž hovořil [[prorok]] [[Daniel (Bible)|Daniel]], jako rouhání.<ref>{{citát bible|Matouš|26|65}}</ref>.
 
== Rouhání v křesťanství ==
Řádek 38:
== Poznámky ==
{{Wikislovník|blasfemie}}
<references />
 
{{Pahýl - náboženství}}
 
[[Kategorie:Náboženské způsoby a chování]]