Biskupská rezidence v Hradci Králové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
kat., wiki
Eb11 (diskuse | příspěvky)
Řádek 2:
 
== Stavba biskupské rezidence ==
První královéhradecký biskup [[Matouš Ferdinand Sobek z Bilenberka]] byl instalován v roce [[1665]], ale ještě několik desetiletí poté neměli jeho následovníci ve městě stálou rezidenci. Biskup Sobek sice v roce [[1662]] koupil od města tři domy, jejich stav však nebyl dobrý a navíc se přestavba zdržovala protesty města proti převodu měšťanských domů do církevního majetku. Biskup Sobek jeden z domů příležitostně obýval, s přestavbou však započal až jeho nástupce [[Jan Bedřich z ValdštějnaValdštejna]], který v roce [[1674]] povolal do Hradce svého architekta. Valdštejnovo jmenování [[Arcidiecéze pražská|pražským arcibiskupem]] však způsobilo, že myšlenka stavby rezidence byla opět na dvě desetiletí odložena. V roce [[1693]] přišel biskup [[Jan Kryštof z Talmberka]] s návrhem umístit rezidenci v prostorách někdejšího hradu – této myšlenky se držel i biskup [[Tobiáš Jan Becker]]. Brzy se však ukázalo, že areál hradu stavebním plánům nevyhovuje.
 
Nedostatek místa rozhodl o návratu biskupa opět do domů na náměstí. V roce [[1704]] byla pro stavbu odsouhlasena částka 7 000 zlatých, která se postupně navyšovala, z těchto peněz měla být postavena nejen rezidence, ale i kanovnické domy. V roce [[1707]] se stavební práce rozeběhly naplno a o dva roky později mohla být vysvěcena rezidenční [[kaple]] sv. Karla Boromejského. Výsledkem první etapy výstavby do roku [[1710]] byla přední část rezidence při náměstí. Ve stavebním úsilí se mělo ještě pokračovat s tím, že v budoucnu bude stavba rozšířena o zadní část.<ref>Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998, s. 325 </ref>