Časoměrný verš: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
formulace |
lepší příklad |
||
Řádek 3:
Časoměrný verš vychází z předpokladu, že [[české samohlásky#Délka trvání|doba trvání]] dlouhé slabiky se přibližně rovná době trvání dvou krátkých slabik (jedna doba, tedy délka jedné dlouhé či dvou krátkých slabik, se nazývá '''móra'''), pročež v určitých situacích dvě krátké slabiky mohou nahradit jednu dlouhou a naopak.
V časoměrném verši se po vzoru latinské gramatiky za dlouhé slabiky považují i takové, u nichž po samohlásce následuje skupina [[souhláska|souhlásek]] (například slabika ''ně'' ve slově ''někdy'' je tak dlouhá), a to i přes hranice slov a veršů (slabika ''kem'' ve spojení ''okem mým''). Taková délka se nazývá '''délkou polohovou''' či '''délkou poziční'''. Rovněž slabiky, které obsahují [[dvojhláska|dvojhlásky]], se pokládají automaticky za dlouhé. Slabiky, po nichž následuje spojení ''muta cum liquida'' (kombinace [[okluziva|okluzivy]] a [[likvida|likvidy]], např. ''
Časoměrný verš se dá užít téměř výhradně v [[Jazyk (lingvistika)|jazycích]], u nichž se rozlišuje délka samohlásek, je tedy nevyužitelný například v [[polština|polštině]], která délku samohlásek nerozlišuje. Velkou výhodou při uplatnění časomíry je také melodický [[přízvuk]], přesněji řečeno přízvuk jiný než dynamický, který zvukovou kvalitu verše narušuje.
| |||