Československé opevnění: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m 20. března->20. březen 17. dubna->17. duben 18. dubna->18. duben 26. dubna->26. duben 5. června->5. červen 7. srpna->7. srpen 9. listopadu->9. listopad 12. prosince->12. prosinec
Řádek 178:
== Osud opevnění ==
[[Soubor:N-S 72.JPG|thumb|Dnešní stav tvrzového pěchotního srubu [[N-D-S 72 Můstek]] [[Dobrošov (dělostřelecká tvrz)|tvrze Dobrošov]], který byl podroben za okupace ničivým zkouškám]]
Opevnění se nepodařilo dokončit včas ani na celých česko-německých hranicích, [[anšlus RakouskaAnschluss]] pak tuto hranici rozšířil o další dlouhý úsek, který byl opevněním chráněn jen málo<ref>Jan Tesař, ''Mnichovský komplex čili Příspěvek k etologii Čechů'', 1989 (tento esej, určený původně jen přátelům, byl později přetisknut v knize ''Mnichovský komplex: Jeho příčiny a důsledky'', Prostor 2000, ISBN 80-7260-035-4)</ref> (do bezprostředního ohrožení republiky a zahájení mnichovských jednání zde vznikl pouze nedokončený pás lehkého opevnění a šest pěchotních srubů). Po podepsání [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] a odstoupení pohraničí připadla většina území s opevněním Německu, zbylé úseky pak již většinou nebyly k použití.
 
Nacisté se po obsazení [[Sudety|Sudet]] a poté i zbytku republiky okamžitě zaměřili na opuštěné opevnění, které se pro ně stalo místem pro získávání zkušeností a také kvalitního materiálu pro zbrojní průmysl [[Nacistické Německo|Třetí říše]]. Německo zabíralo vše od map a plánů přes zbraně, střílny, ostatní pancéřové prvky (zvony a kopule), osvětlovací zařízení, překážky až po výtahy. Některé komponenty, jako například pancéřové prvky, šly odstranit až v rámci plánovité likvidace opevnění, kterou měl na starosti nejprve štáb pro demolici pevností, následně štáb Geib. Němci zabraný pevnostní materiál do konce roku 1940 byl odhadnut na více než 50 milionů říšských marek (kurz 1:10).<ref>{{Citace monografie