Adolf Loos: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Životopis: kurzíva ve jménech listů
Řádek 22:
| jazyk = česky
}}</ref> usadil ve Vídni, kde brzy stanul v čele modernistického hnutí.
V letech 1895-1896 pobýval ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]], nejprve u příbuzných a později vystřídal řadu aktivit od pomocných prací v hotelech, na stavbách až po psaní uměleckých kritik. Pohyboval se zejména ve [[Filadelfie|Filadelfii]], [[New York|New Yorku]] a [[Chicago|Chicagu]]. V [[Chicago|Chicagu]] se seznámil s výsledky [[Chicagská škola|Chicagské školy]]
Po návratu do Evropy nejprve musel nastoupit vojenskou službu jako rezervní důstojník v Brně a [[Uherské Hradiště|Uherském Hradišti]] a poté se usadil ve Vídni. Brzy zapadl do intelektuální společnosti, ke které patřili zejména [[Karl Kraus]], Petr Altenberg a [[Egon Schiele]]. Začal psát do listů a časopisů jako: ''Die Zeit, Wage, Fremden Blatt, Neue Freie Presse''. Články vzbudily pozornost a přineslipřinesly mu i první úkol – návrh krejčovského salonu Ebenstein, který mu přenechal kolega Max Fabiani. O rok později navrhl kavárnu Museum (dnes pozměněnou), která se stala centrem vídeňského uměleckého a intelektuálního kvasu na mnoho desítek let.
V prvním desetiletí byl Adolf Loos jednou z nevlivnějších postav vídeňské tvůrčí společnosti. Ovlivňoval nejvýznamnější osobnosti oné doby, jak se z toho sami vyznali: zejména [[Ludwig Wittgenstein]], [[Arnold Schönberg]] a [[Le Corbusier]]<ref>[Le Corbusier. ''Hommage <br />
à Adolf Loos'']. Paris 1931</ref>.
 
Po zániku Rakousko – Uherska se dynamické a intelektuální milieu z velké míry rozpadlo a svou roli sehrála také těžká hospodářská situace Rakouska. V té době Loos obracel svou pozornost stále více do bývalé rodné země [[České země|Českých zemí]], kde se velmi úspěšně rozvíjela [[Moderní architektura|moderní architektura]], a mladí tvůrci převzali štafetu a silně se inspirovali právě u Loose.
Od poloviny 20. let se stále více hlásily následky dřívějšího onemocnění [[Lues|sifilidou]]<ref>Černoušková D.,Chatrný J. (eds.). ''Brněnské stopy Adolfa Loose.'' Brno MMB 2010 ISBN 978-80-86549-08-8</ref> a od roku 1928, mu rychle se zhoršující nemoc nejen znemožňovala práci, kterou víc a více konali jeho asistenti a společníci, ale uvrhla jej do chudoby a společenské izolace.