Luisa Sasko-Koburská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo, drobné úpravy
m napřímení odkazu
Řádek 1:
[[Soubor:Princess Louise painting.jpg|thumb|Princezna Luisa (cca [[1870]]).]]
 
'''Luisa Sasko-Koburská''', plným jménem [[angličtina|anglicky]] ''Louise Caroline Alberta'' ([[18. březen|18. března]] [[1848]], [[Londýn]] — [[3. prosinec|3. prosince]] [[1939]], [[Windsor]]), byla rodem [[Velká Británie|britská princezna]] a sňatkem [[vévodkyně]] z Argyllu.
 
== Biografie ==
[[Soubor:Queen Victoria (1819-1901), after Franz Xavier Winterhalter - Portrait of Princess Louise (1848-1939).jpg|left|thumb|Princezna Luisa ve věku tří let (portrét [[Franz Xavier Winterhalter|F. X. Winterhaltera]] y roku [[1851]].]]
=== Původ, mládí ===
Luisa se narodila [[18. březen|18. března]] roku [[1848]] v [[Buckinghamský palác|Buckinghamském paláci]] v [[Londýn]]ě jako čtvrtá dcera (šesté dítě) [[Seznam britských panovníků|britské královny]] [[Viktorie (britská královna)|Viktorie]] a jejího manžela [[Albert Sasko-Kobursko-Gothajský|prince Alberta]]. Jako dcera královny měla od narození [[titul]] ''Její královská výsost princezna Velké Británie a Irska'', po otci pak ''princezna Sasko-Kobursko-Gothajská''. Při [[křest|křtu]] dostalo děvčátko tři jména - '''Luisa Karolina Alberta'''; jméno ''Luisa'' dostala na počest babičky z otcovy strany [[Luisa Sasko-Kobursko-Altenburská|Luisy Sasko-Kobursko-Altenburské]] (1800—1831). Křest, který celebroval ''John Bird Sumner'', [[arcibiskup]] z [[Canterbury]], se uskutečnil v [[kaple|kapli]] Buckinghamského paláce [[18. květen|18. května]]. [[Kmotr]]y byli Gustav, vévoda Meklenbursko-Schwerinský, Marie Frederika Hessenko-Kasselská, vévodkyně Sasko-Meiningenská, a Augusta Karolina z Cambridge, budoucí vévodkyně meklenbursko-střelická.
 
Stejně jako její bratři a sestry byla i Luisa vychovávána a vyučována podle přísných programů, vypracovaných jejich otcem, princem Albertem. Děti se od útlého dětství učily připravovat si jídlo, vést domácnost, úklidovým pracem.
 
Od útlého věku Luisa vynikala jak půvabem, tak především inteligencí a uměleckým nadáním. Krásně hrála na hudební nástroje, tanbčila a především kreslila, jako člence královské rodiny pro ni však umělecká dráha nepřipadala v úvahu. Přesto v roce [[1863]] nastoupila se souhlasem matky do Národní školy umění v [[Kensington a Chelsea (londýnský obvod)|Kensingtonu]]. Její inteligence a důvtip z ní učinily otcovu oblíbenkyni (říkal jí ''moje slečna "proč"''); Albert však nežil dlouho, zemřel již [[14. prosinec|14. prosince]] roku [[1861]], když bylo Luise třináct let. Pro královnu Viktorii to byla strašlivá rána, po princově smrti se stalo z [[panovnický dvůr|královského dvora]] ponuré místo. Královna většinu času trávila v [[Osborne House]], kam s sebou vzala i Luisu. V roce [[1866]] se princezna stala neoficiální matčinou tajemnicí a tato práce jí nedovolovala žádného rozptýlení.
 
=== Manželství ===
Řádek 20:
Nakonec Viktoie souhlasila se sňatkem s [[John Campbell, 9. vévoda z Argyllu|Johnem Campbellem]], následníkem vévody z Argyllu. John Campbell byl anglickým [[poddaný]]m a pro královnu bylo těžko přijatelné provdat dceru nižšího společenského postavení, souhlasila však, aby dcera zůstala ve Velké Británii. Doufala rovněž, že tento sňatek "''přinese do královské rodiny novou krev"''. (Tato naděje však zůstala nenaplněna, neboť manželství zůstalo bezdětné.)
 
Luisa se s Johnem Campbellem zasnoubila [[3. říjen|3. října]] roku [[1870]], svatba pak se uskutečnila [[21. březen|21. března]] následujícího roku [[1871]]. Obřadu se účastnili členové mnoha evropských panovnických dynastií. K [[oltář]]i princeznu vedli její bratři, [[Eduard VII.|Eduard, princ z Walesu]] a [[Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský|Alfréd, vévoda z Edinburghu]]. Po svatbě se stal Campbell členem britské královské rodiny. Na [[svatební cesta|svatební cestu]] odjeli novomanželé do [[Claremont]]u. Každý den dostávala princezna od matky dopisy, které jitřily Luisiny myšlenky o rodinném životě.
 
=== Vicekrálovna Kanady ===
Řádek 26:
V roce [[1878]] [[premiér]] Velké Británie [[Benjamin Disraeli]] jmenoval Johna Campbella novým [[Generální guvernér Kanady|generálním guvernérem Kanady]]. Tento výběr schválila i královna. Luisa se tak stala vicekrálovnou Kanady, jako manželka vicekrále a hlavního guvernéra. Byla také prvním členem královské rodiny, který navštívil [[Ottawa|Ottawu]] a [[Rideau Hall]], oficiální královskou [[rezidence|rezidenci]] v Kanadě. Palác se značně odlišoval od půvabných prostor Buckinghamského paláce. Každý generální guvernér, který bydlel v paláci, ho zařídil svým nábytkem. John vyzdobil sály paláce obrazy své ženy.
 
První měsíce v Kanadě se Luisa cítila osamělá, vzdálená od své matky a sester. Těžkou ranou pro ni byla zpráva o smrti její sestry [[Alice Sasko-Koburská|Alice]], která zemřela na [[tyfus]] ([[16. prosinec|16. prosince]] [[1878]]).
 
Luisa se stala [[patron]]kou řady organizací, jako např. Asociace ochrany žen v Kanadě, Společnosti dekorativně-užitého umění, Montrealské umělecké společnosti. [[13. únor|13. února]] roku [[1879]] manželé otevřeli v Kanadě Královskou akademii umění. I zde se věnovala umělecké tvorbě a jedna ze soch, které Luisa vytvořila, byla umístěna v jedné z montrealských vysokých škol.
 
Luisinými oblíbenými zdejšími činnostmi se staly [[lyžování]] a [[bruslení]]. [[14. únor|14. února]] roku [[1880]] Luisa a její manžel utrpěli [[havárie|havárie]] při jízdě na saních, které se převrhly, princezna upadla, udeřila se o železnou střechu saní a ztratila vědomí. Místní obyvatelé ji vyprostili a přepravili do paláce, kde jí byl diagnostikován silný šok a podchlazení, ale její život nebyl ohrožen. Po této příhodě Luisa i s manželem odjeli zpět do Velké Británie, po návratu se však princezna nepřestala o Kanadu zajímat - třebaže její pobyt zde nebyl příliš šťastný - a v roce [[1885]] tam poslala velkou sumu peněz na výstavbu [[nemocnice|nemocnic]] a dětských domovů.
 
=== Poslední léta života ===
Řádek 41:
Poslédní léta svého života strávila se sestrou Beatricí v Kensingtonském paláci. Jejím posledním veřejným vystoupením byla v roce [[1937]] účast na průmyslové výstavě. Byla si blízká se svými dvěma praneteřemi [[Alžběta II.|Alžbětou]] a [[Margareta z Yorku|Margaretou]], které ji láskyplně nazývaly ''tetou Palas''.
 
Zemřela ve svých 91 letech ráno [[3. prosinec|3. prosince]] roku [[1939]]. Její tělo bylo [[kremace|zpopelněno]] a popel uložen v královské hrobce, [[13. březen|13. března]] roku [[1940]] však byl přenesen do Frogmoru u [[Windsor]]u.
 
== Externí odkazy ==