Luisa Sasko-Koburská: Porovnání verzí

'''Luisa Sasko-Koburská''', plným jménem [[angličtina|anglicky]] ''Louise Caroline Alberta'' ([[18. březen|18. března]] [[1848]], [[Londýn]] — [[3. prosinec|3. prosince]] [[1939]], [[Windsor]]), byla rodem [[Velká Británie|britská princezna]] a sňatkem [[vévodkyně]] z Argyllu.

Luisa se narodila [[18. březen|18. března]] roku [[1848]] v [[Buckinghamský palác|Buckinghamském paláci]] v [[Londýn]]ě jako čtvrtá dcera (šesté dítě) [[Seznam britských panovníků|britské královny]] [[Viktorie (britská královna)|Viktorie]] a jejího manžela [[Albert Sasko-Kobursko-Gothajský|prince Alberta]]. Jako dcera královny měla od narození [[titul]] ''Její královská výsost princezna Velké Británie a Irska'', po otci pak ''princezna Sasko-Kobursko-Gothajská''. Při [[křest|křtu]] dostalo děvčátko tři jména - '''Luisa Karolina Alberta'''; jméno ''Luisa'' dostala na počest babičky z otcovy strany [[Luisa Sasko-Kobursko-Altenburská|Luisy Sasko-Kobursko-Altenburské]] (1800—1831). Křest, který celebroval ''John Bird Sumner'', [[arcibiskup]] z [[Canterbury]], se uskutečnil v [[kaple|kapli]] Buckinghamského paláce [[18. květen|18. května]]. [[Kmotr]]y byli Gustav, vévoda Meklenbursko-Schwerinský, Marie Frederika Hessenko-Kasselská, vévodkyně Sasko-Meiningenská, a Augusta Karolina z Cambridge, budoucí vévodkyně meklenbursko-střelická.

Od útlého věku Luisa vynikala jak půvabem, tak především inteligencí a uměleckým nadáním. Krásně hrála na hudební nástroje, tanbčila a především kreslila, jako člence královské rodiny pro ni však umělecká dráha nepřipadala v úvahu. Přesto v roce [[1863]] nastoupila se souhlasem matky do Národní školy umění v [[Kensington a Chelsea (londýnský obvod)|Kensingtonu]]. Její inteligence a důvtip z ní učinily otcovu oblíbenkyni (říkal jí ''moje slečna "proč"''); Albert však nežil dlouho, zemřel již [[14. prosinec|14. prosince]] roku [[1861]], když bylo Luise třináct let. Pro královnu Viktorii to byla strašlivá rána, po princově smrti se stalo z [[panovnický dvůr|královského dvora]] ponuré místo. Královna většinu času trávila v [[Osborne House]], kam s sebou vzala i Luisu. V roce [[1866]] se princezna stala neoficiální matčinou tajemnicí a tato práce jí nedovolovala žádného rozptýlení.

Luisa se s Johnem Campbellem zasnoubila [[3. říjen|3. října]] roku [[1870]], svatba pak se uskutečnila [[21. březen|21. března]] následujícího roku [[1871]]. Obřadu se účastnili členové mnoha evropských panovnických dynastií. K [[oltář]]i princeznu vedli její bratři, [[Eduard VII.|Eduard, princ z Walesu]] a [[Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský|Alfréd, vévoda z Edinburghu]]. Po svatbě se stal Campbell členem britské královské rodiny. Na [[svatební cesta|svatební cestu]] odjeli novomanželé do [[Claremont]]u. Každý den dostávala princezna od matky dopisy, které jitřily Luisiny myšlenky o rodinném životě.

První měsíce v Kanadě se Luisa cítila osamělá, vzdálená od své matky a sester. Těžkou ranou pro ni byla zpráva o smrti její sestry [[Alice Sasko-Koburská|Alice]], která zemřela na [[tyfus]] ([[16. prosinec|16. prosince]] [[1878]]).

Luisa se stala [[patron]]kou řady organizací, jako např. Asociace ochrany žen v Kanadě, Společnosti dekorativně-užitého umění, Montrealské umělecké společnosti. [[13. únor|13. února]] roku [[1879]] manželé otevřeli v Kanadě Královskou akademii umění. I zde se věnovala umělecké tvorbě a jedna ze soch, které Luisa vytvořila, byla umístěna v jedné z montrealských vysokých škol.

Luisinými oblíbenými zdejšími činnostmi se staly [[lyžování]] a [[bruslení]]. [[14. únor|14. února]] roku [[1880]] Luisa a její manžel utrpěli [[havárie|havárie]] při jízdě na saních, které se převrhly, princezna upadla, udeřila se o železnou střechu saní a ztratila vědomí. Místní obyvatelé ji vyprostili a přepravili do paláce, kde jí byl diagnostikován silný šok a podchlazení, ale její život nebyl ohrožen. Po této příhodě Luisa i s manželem odjeli zpět do Velké Británie, po návratu se však princezna nepřestala o Kanadu zajímat - třebaže její pobyt zde nebyl příliš šťastný - a v roce [[1885]] tam poslala velkou sumu peněz na výstavbu [[nemocnice|nemocnic]] a dětských domovů.

Zemřela ve svých 91 letech ráno [[3. prosinec|3. prosince]] roku [[1939]]. Její tělo bylo [[kremace|zpopelněno]] a popel uložen v královské hrobce, [[13. březen|13. března]] roku [[1940]] však byl přenesen do Frogmoru u [[Windsor]]u.