Průduch: Porovnání verzí

Velikost průduchů (délka) obvykle kolísá mezi 0,01–0,06 milimetru (větší bývají průduchy [[polyploidie|polyploidních]] rostlin a [[Sciafyty|zastíněných]] listů). Největší průduchy byly zjištěny u&nbsp;vyhynulých rostlin ''[[Zosterophyllum]]'', které dosahovaly délky až 0,12 mm (120 µm).<ref name=stomata /> Průduchy se skládají ze dvou '''buněk svěracích''' (''{{cizojazyčně|la|cellulae claudentes}}''), mezi nimiž je tzv. '''průduchová štěrbina''' (''{{cizojazyčně|la|cellulaeporus claudentesstomatalis}}''). Svěrací buňky jsou obvykle v&nbsp;určitých částech ztlustlé, což podmiňuje [[Průduch#Mechanismus otevírání a zavírání|mechanismus jejich funkce]]. Také [[plazmodezma|plazmodezmy]] (kanálky ve stěně buněk) jsou u&nbsp;svěracích buněk nefunkční, což napomáhá udržovat nitrobuněčný tlak na požadované úrovni. Typickým rysem svěracích buněk je skutečnost, že obsahují [[chloroplast]]y, a proto mají zelenou barvu. Další uzpůsobení stavby průduchu obvykle úzce souvisí s&nbsp;prostředím, kde rostliny žijí.<ref name=vinter />