Otozó Jamada: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Životopis: +wikilink
Řádek 25:
 
Začínal jako důstojník jezdectva. Roku 1925 byl povýšen na poručíka 25. jezdeckého regimentu, o rok později se stal velitelem japonských vojsk v [[Korea|Koreji]] ( Čosenu).
Roku [[1937]] začala [[Druhá čínsko-japonská válka]] a Jamada byl jmenován velitelem 12. divize Japonské armády, dislokované v [[Mančukuo|Mančukuu]]. Roku [[1938]] se na krátký čas stal velitelem 3. armády dislokované u [[Sovětský svaz|sovětských]] hranic, potom velel Japonskému expedičnímu sboru ve střední Číně.
 
Na generála byl povýšen roku [[1940]], poté působil v císařském generálním štábu v Japonsku. Roku [[1944]] se vrátil do [[Mandžusko|Mandžuska]], kde velel Kwantungské armádě, která se vzdala sovětům [[8. srpen|8. srpna]] [[1945]]. O den později byl sám zajat [[Rudá armáda|Rudou armádou]], během ''Chabarovského procesu'' roku 1949 byl za válečné zločiny odsouzen k 25 letům vězení a umístěn v táboře č. 48 v Černcích. V červenci 1950 požádala čínská vláda o vydání Jamady a dalších japonských vojáků k soudu za zločiny, kterých se dopustili na čínském území. Jamada přiznal odpovědnost za zločiny, které se udály pod jeho velením a příštích více než pět let strávil ve vězení ve městě [[Fu-chun]]. Roku [[1956]] byl omilostněn, repatriován do [[Japonsko|Japonska]], kde roku 1965 zemřel.