Wikipedie

Apeiron: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typo; wikifiki; dr. úpravy; +{{Pahýl - filosofie}}
Oprava a doplnění, odstr. Pahýly
Řádek 1:
'''Apeiron''' (z [[řečtina|řec.]] ''a-'', bez, a ''peras'', mez, hranice) jeznamená podlebeztvaré, [[Anaximandros|Anaximandra]] počátekneomezené, principnekonečné všehoa vyskytuje se už u [[jsoucno|jsoucnaHomér]].a Lzejako jejoznačení přeložitpro jakobezmeznou neomezeno,zemi neurčito,nebo nekonečnomoře.
 
== Od mýtu k filosofii ==
O samotné interpretaci Anaximandrova výrazu ''apeiron'' jsou vedeny spory, kdy se vychází z věty, která říká, že „z čeho věci vznikají, do toho též zanikají podle nutnosti, neboť si za své bezpráví (navzájem) platí pokutu a trest podle určení času.“<ref>Zlomek DK 12 B 1.</ref>
Podle řecké mytologie svět vznikl ze zející bezedné propasti (chaós),<ref>Hésiodos, Theogonia 116n. </ref> první filosofové jej nahradili abstraktnějším pojmem beztvarého nekonečna, apeiron. Podle zachovaných zlomků z [[Anaximandros|Anaximandra]] je to absoultní počátek, princip všeho [[jsoucno|jsoucna]], z něhož se „vydělují“ protiklady jako vlhké-suché, teplo-zima a z jejich sváru se rodí náš svět. Protože apeiron nemá meze, může tento koloběh vznikání a zanikání trvat bez konce. Pro Anaximandra však apeiron patrně neznamenalo jen pasivní „pralátku“, protože je podle jiného zlomku označil také jako „božské“.<ref>Zlomek DK 12 A 15. </ref>
 
Ve slavném Anaximadrově zlomku ze [[Simplikios|Simplikia]] se slovo sice nevyskytuje, zlomek však patrně mímí právě toto: „z čeho věci vznikají, do toho též zanikají podle nutnosti, neboť si za své bezpráví navzájem platí pokutu a trest podle řádu času.“<ref>Zlomek DK 12 B 1.</ref> Každá věc, která se z apeiron vynořila, narušuje tím jeho věčnou rovnováhu a tím působí „bezpráví“, za což „podle řádu času“ zaplatí svým zánikem. Jinak by se totiž mohlo stát, že by nějaké jsoucno přesáhlo všechny meze, což by ohrozilo stabilitu kosmu.<ref>Zlomek DK 12 A 16.</ref>
Tato věta, jež se dochovala v díle [[Simplikios|Simplikiově]], byla interpretována tak, že všechna jsoucna jsou předurčena k zániku, což je způsobeno jejich individuální existencí. Tedy svým vydělením z původní pralátky zvané apeiron se sama předem odsoudila k zániku (ale opět zase do původní pralátky). Tato interpretace však vycházela z textu, kde chybělo slovo navzájem.
 
Řekové měli z nekonečna hrůzu, protože jim připomínalo „nehostinné moře“ (Hésiodos), kdežto lidský život je možný jen v omezeném světě jasných tvarů. Každé překročení mezí proto vnímali jako ohrožení obce a lidského života. Lidská pýcha, nedbání daných mezí, je tou nejhorší z neřestí a předzvěstí zkázy a záhuby. V 6. století př. n. l., kdy tam Anaximander působil, byly politické poměry v Milétu neklidné a Anaximandrova úvaha je nápadná také tím, že obsahuje řadu etických pojmů: bezpráví, pokuta (odplata). Nemusela se tedy týkat jen světa věcí, ale i lidské společnosti.<ref>J.-P. Vernant, Počátky řeckého myšlení. Praha: Oikúmené 1991, str. 70 aj. </ref>
 
Moderní interpretace se přiklání k tomu, že jednotlivé existence překračují své oprávnění, svou hranici na účet svého protikladu a tím narušují kosmickou spravedlnost a vede to až k zániku kosmického řádu a jednotlivých jsoucen.
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* ''Filosofický slovník FIN'', Olomouc: FIN 1998, heslo Apeiron, str. 30.
* Ritter – Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Basel 1981nn. Heslo Sv. sl.
=== Související články ===
* [[Kosmogonie]]
* [[Předsókratici]]
 
<!-- Článek není překlad, proto prosím nenahrazovat šablonou Překlad. -->
* ''Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické Wikipedie. ''
 
{{Portály|Filosofie}}
{{Pahýl - filosofie}}
 
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Apeiron“