Richard Beard: Porovnání verzí

'''Richard Beard''' ([[22. prosinec|22.  prosince]] [[1801]] -– [[7. červen|7.  června]] [[1885]]) byl [[Anglie | anglický]] [[podnikatel]] a [[fotograf]], který důrazně chránil své fotografické podnikání vedením sporů ohledně svých fotografických [[patent]]ů, aby pomohl založit profesionální fotografii ve SpoejenémSpojeném Královstvíkrálovství. V roce [[1841]] otevřel v Londýně první anglický [[fotografický ateliér]] a také jeden z prvních evropských.

Richard Beard se narodil v [[East Stonehouse]] v hrabství [[Devon (hrabství)|Devon]] jako druhý syn Richarda Bearda Bowdena (1773-18401773–1840) a jeho manželky Elizabeth (1775-18181775–1818). Beardův otec byl [[kupec|kupcem]] a Beard sám se časem k rodinnému podnikání připojil. Za manželku si vzal Elizabethu Branscombeovou (nar. *&nbsp;1798) 12. &nbsp;března 1825. Po Beardovi se stal obchodním manažerem. Přestěhoval se do [[Londýn]]a na počátku 30. &nbsp;let, v roce 1833 investoval do obchodu s [[uhlí]]m, ale jeho obchodní zájmy byly široké. V roce 1839 si nechal zaregistrovat [[patent]] pro barevný tisk na [[textil|tkaninu]].<ref name="ODNB"> Ward (2006)</ref>

V roce 1839, kdy po prvním oznámení praktických fotografických procesů [[Louis Daguerre|Louise Daguerra]] a [[William Fox Talbot|Williama Foxe Talbota]] vypuklo „veřejné šílenství“ a „obrovské vzrušení“, se Beard začal o fotografii zajímat. Na začátku roku 1840 Beard kontaktoval patentového agenta Williama Carpmaela (1804 - 18671804–1867), který pracoval taktéž jako agent pro Talbota.<ref>{{Citace monografie | titul=The Calotype Patent Lawsuit of Talbot v. Laroche 1854 | autor=Wood, R. D. | vydavatel=privately published | místo=Bromley, Kent | rok=1975 | url=http://www.webarchive.org.uk/wayback/archive/20100311230213/http://www.midley.co.uk/laroche/TalbotvLaroche.htm | isbn=0-9504377-0-0 }})</ref> Carpmael zprostředkoval schůzku mezi Beardem a Američanem Williamem S. Johnsonem, který se staral o marketing s [[fotoaparát]]y jeho syna [[John Johnson (vynálezce)|Johna]] a [[Alexander Wolcott (vynálezce)|Alexandra Wolcotta]], který přístroje konstruoval. Fotoaparát fungoval zprvu nedokonale, ale Beard pochopil podnikatelský potenciál fotografie a uzavřel obchodní smlouvu s Johnsonem a Wolcottem, aby si zajistil patent na fotoaparát. Později přijal [[chemik]]a [[John Frederick Goddard|Johna Fredericka Goddarda]], aby proces zindustrializoval, zlepšil kvalitu a spolehlivost.<ref name="ODNB"/>

V roce 1841, s pomocí vynálezce Johna Johnsona, Richard Beard otevřel v Anglii první profesionální fotografické studio při [[University of Westminster|Royal Polytechnic Institution]].<ref>John Hannavy, Encyklopedie fotografie devatenáctého století (Encyclopedia of nineteenth-century photography), Volume 1 (Routledge Publishers, 2005) str. &nbsp;126</ref>

Získal patentový [[monopol]] na proces [[daguerrotypie]] v Anglii a investoval 20 &nbsp;000 &nbsp;liber na vytvoření řetězce fotografických ateliérů v Londýně a prodával licence studiím v provinciích. Goddard pracoval jako technický poradce. Zkoumal možnosti licencování procesu [[kalotypie]] Foxe Talbota, ale nedokázali dohodnout vzájemné podmínky.<ref name="ODNB"> Ward (2006) </ref>

V roce 1842 si v Anglii nechal patentovat variaci metody [[kolorování]], kdy se barevný prášek aplikoval na jemný povrch daguerreotypiedaguerrotypie za pomoci tepla. Původní metodu vynalezl [[Švýcarsko|švýcarský]] malíř a grafik [[Johann Baptist Isenring]], který používal směs [[arabská guma|arabské gumy]] a [[pigment]]ů pro zabarvení prvních daguerrotypií již v roce [[1840]] nebo [[1841]]. Další patenty s obměnami byly zaznamenány ve [[Francie|Francii]] [[Étienne Lecchi|Étiennem Lecchim]] v roce 1842 a [[Léotard de Leuze|Léotardem de Leuzem]] v roce 1845.

Ačkoli Beard v roce 1851 se sám označoval jako "fotografický„fotografický umělec"umělec“ a vystavoval na [[Světová výstava 1851|Velké výstavě v Londýně]], existuje usvědčující materiál, že sám byl velký začátečník. Dochované daguerrotypie přisuzované jemu jsou do značné míry práce druhých.<ref name="ODNB"/>

Beard byl houževnatým obráncem svých obchodních zájmů, zapojoval se do mnoha právních sporů<ref>Wood (1979)</ref> včetně žaloby proti [[Antoine Claudet|Antoinovi Claudetovi]] a hlavně proti Egertonovi, které jsou známé jako spor ''Beard v. Egerton''.<ref>(1849) 8 CB 165, 19 LJCP 36, 13 Jur 1004, 13 LTOS 426</ref> Tento dlouhý a složitý případ, jak se ukázalo, nakonec způsobilyzpůsobil další nechuť do dalších sporů. Ačkoli v roce 1849 vyhlásil [[bankrot]], je pravděpodobné, že se jednalo pouze o komerční trik, poněvadž není žádný další důkaz o tom, že by byl chudý. Dohled nad vedením podniku získal jeho syn Richard.<ref name="ODNB"/>

Beardův zájem o fotografii poklesl a roku 1861 sám sebe popisoval jako "obchodník„obchodník s uhlím"uhlím“. V 60. &nbsp;letech Beard krátce etabloval jako odborník na léčbu elektrickým proudem.<ref name="ODNB"/>

Soubor:Maria Edgeworth, by Richard Beard.jpg|Maria Edgeworth (1768-18491768–1849), daguerrotypie, {{Nowrap|54 x× 44mm44 mm}}

Soubor:George Donisthorpe Thompson BPL 1841.jpg|George Thompson, daguerrotypie v &nbsp;rámečku {{Nowrap|9 x× 8 cm,}} 1841

Soubor:Wendell Phillips daguerreotype by Richard Beard 1841.jpg|Wendell Phillips, daguerrotypie v &nbsp;rámečku {{Nowrap|9,5 x× 8,5 cm,}} asi 1841

=== Reference ===

*{{Citace monografie | autor=Gernsheim, H. & Gernsheim, A. | titul=The History of Photography, 1685 - 19141685–1914 | vydání=2nd rev. edn | rok=1969 | vydavatel=Thames & Hudson | isbn=0500010609 }}

*{{Citace periodika | autor=Heathcote, B. V. & Heathcote, P. F. | titul=Richard Beard: an ingenious and enterprising patentee | periodikum=History of Photography | ročník=3 | rok=1979 | strany=313–329 | číslo=4}}

*Ward, J. (2006) "„[http://www.oxforddnb.com/view/article/66897 Beard, Richard (1801–1885)]"“, ''[[Oxford Dictionary of National Biography]]'', online edn, Oxford University Press, accessed 6 Aug 2007 (subscription required)

[[Kategorie:Angličtí Narození 1801fotografové]]