Lesnictví: Porovnání verzí

Toto období započalo [[neolit]]em (cca 2500 let př.n.l.) a v Evropě trvalo tak dlouho, dokud byly přírodní lesy relativně dostupné v dostatečné míře. Lesy byly využívány jako "nevyčerpatelný" zdroj surovin aniž by o ně člověk pečoval. Příčinou změny vztahu k lesu byla na počátku proměna člověka v zemědělce, který kácel nebo [[Žďáření|žďářil]] les a na jeho místě zakládal [[pole]] a [[Pastvina|pastviny]]. [[Kolonizace]] probíhala pochopitelně od nejůrodnějšíchnejúrodnějších a k zemědělství nejvhodnějších poloh ([[úval]]y, říční [[Niva|nivy]]). Po vyčerpání úrodnosti půdy (v podmínkách střední [[Evropa|Evropy]] 2-3 roky), musel zakládat pole nová, a tím ničil významné rozlohy přírodního lesa. Některá opuštěná pole opět samovolně zarůstala lesem. V lesích prvotní zemědělecizemědělci pásli [[dobytek]]. Pastva hospodářských zvířat znesnadňovala, někdy až úplně znemožnila, obnovu citlivějších stromových druhů ([[jedle]], [[buk]]y, [[javor]]y, [[jasan]]y, [[jilm]]y). Pastvou dobytka poškozované lesy řídly a prosvětlovaly se. V souvislosti se středověkou těžbou rud a rozvojem hornictví a zpracování kovů byly vytěženy i rozsáhlé lesní komplexy pohraničních pohoří, ze kterých se dříví plavilo po zplavněnýchsplavněných [[Řeka|řekách]]. Dříví se používalo k zajištění [[Štola|štol]], [[Dřevěné uhlí|dřevěným uhlím]] se pražily [[Ruda|rudy]] a tavil se [[kov]]. Další [[palivové dříví]] polykaly sklárny. Sklářské hutě se dokonce za dřívím stěhovaly stále výše do hor.

Teprve objev a následný rozvoj širokého využití kamenného [[uhlí]] v průmyslu a dopravě devastaci lesů částěčněčástečně zmírnily.

Lesní hospodářství je součástí národního hospodářství, poskytuje zaměstnání lidem zejména na venkově a na jeho produkci je vázán dřevozpracující průmysl a další národohospodářská odvětví. Vlastníci lesa (mnohdy nesoucí negativní ekonomické dopady různých "celospolečenských" požadavků) mají nicméně v demokratické společnosti občanská a vlastnická práva k lesním majetkům, zajištěná ústavou včetně Listiny práv a svobod. Přání a tužby ekologckýchekologických organizací v nakládání s lesy, které by jejich práva omezovaly, je třeba především uvést v soulad s těmito základními dokumenty. V chráněných územích a lesích obecně je třeba potlačovat nevhodné technologie, nikoli potlačovat ekonomiku samofinancování, zejména za situace, kdy trvá paradoxní jev v demokratickém systému a hospodářská újma není vlastníkům nijak kompenzována. Důvodem tohoto paradoxu je, že stát dosud nedefinoval veřejný zájem v lesích a v souvislosti s tím ani nestanovil míru své účasti za lesem poskytované služby ve veřejném zájmu <ref name="stanovisko ČLS"> http://lesnickeforum.silvarium.cz/index.php/component/content/article/41-lesnicke-forum/59-stanovisko-eske-lesnicke-spolenosti-k-prohlaeni-eske-botanicke-spolenosti-k-biologickym-a-ekologickym-aspektm-hospodaeni-v-eskych-lesich </ref>.